Ekonom: Nikdo neví, kolik EET přinese státu. V žádném případě to ale nepokryje vše, co vláda slíbila

2. červenec 2026

Návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb míří v Poslanecké sněmovně do druhého čtení. Tentokrát má být systém EET jednodušší a administrativně nenáročný. Vláda si slibuje, že touto cestou získá do veřejných rozpočtů navíc až 14 miliard korun. „V tom je obrovská nejistota. Předchozí systém fungoval výrazně jinak a přesně nevíme, kolik peněz přinesl,“ tvrdí v Interview Plus ekonom Michal Skořepa, analytik České spořitelny a předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy.

Poukazuje na to, že samo ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (ANO) a poté za Zbyňka Stanjury (ODS) výnosy prvního EET odhadovalo různě. „On nebyl příznivcem EET a odhadoval tuším 4 miliardy. Tak těch 14 miliard po tom období vysoké inflace není úplně mimo realitu. Ale jestli to bude 8, nebo 17, to dnes neví nikdo,“ soudí analytik České spořitelny.

Čtěte také

Podobná nejistota nicméně platí pro téměř každou novinku v oblasti daní. Mimo jiné záleží na ochotě účastníků pravidla systému dodržovat. „Otázku ‚Chcete to s papírem, nebo bez?‘ slyšel snad úplně každý. České daňové prostředí je pořád hodně nasáklé ochotou podvádět, mnozí to berou jako samozřejmost, zatímco v jiných zemích by taková otázka vzbudila údiv,“ poznamenává.

Nový systém EET je podle Skořepy mnohem sofistikovanější a bude fungovat lépe. Ostatně moderní doba směřuje ke stále větší elektronizaci ve vykazování a nemá prý smysl se tomuto trendu bránit.

„Když jdu do hospody v centru Prahy a tam mi oznámí, že neberou karty, tak jdu pryč. Provozovatel na to má právo, já také. Všichni se musíme trošku starat a odpovídat: ‚Ne, proč bez papíru? S papírem.‘ Pokud se nám nějaká daň nelíbí, tak není správné s ní bojovat tak, že ji nebudu platit, ale ve volbách zvolit někoho, kdo nabídne lepší daňovou strukturu.“

Úlevy na dluh

Součástí zákona jsou daňové úlevy na pořízení pokladních systémů, ale také znovuzavedení školkovného, osvobození zdravotních benefitů, příspěvky zaměstnavatelů na sociální službu nebo snížení DPH na nealkoholické nápoje.

Čtěte také

„Když jsem to posčítal, zbývají tam zhruba dvě tři miliardy korun. Ve vládním prohlášení je přitom spousta dalších opatření, které se vláda chystá realizovat, a ty jsou v rádu desítek miliard. Výnosy z EET je v žádném případě nemohou pokrýt,“ upozorňuje ekonom.

Podle nejnovější prognózy navíc ministerstvo financí v příštím roce počítá s ještě vyšším deficitem. Skořepa se proto pozastavuje nad tím, že se mají vynakládat prostředky například na školkovné, po kterém ani neexistuje významnější poptávka.

„Česko na to nemá, musí si na to půjčit a tohle jsou věci, na které bychom si půjčovat neměli. Proč by lidé měli za 20 let platit za to, že jsme se snažili někoho přimět posílat své dítě do školky. To je naše dnešní starost, kterou máme hradit z dnešních peněz,“ zdůrazňuje.

Je správné nezdaňovat spropitné, které se podle návrhu zákona stává oficiálním příjmem? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.