Egyptští vědci objevili hrobky osobních zubařů faraóna

5. listopad 2006
Monitor

Sehnat opravdu dobrého zubaře nebývá jednoduché. A neplatí to jen dnes, platilo to už o nejstarším období egyptských faraónů, kteří si svých dvorních zubních lékařů vážili a po jejich smrti jim vzdávali téměř královské pocty. K takovému závěru alespoň došli egyptští archeologové, kteří objevili hrobky dvorních dentistů doby Staré říše (2649 - 2155 p. n. l.)

Podle agentury RIAN objevili archeologové hrobky v oblasti Sakkara, přibližně 25 km od Káhiry. Hrobky zubních lékařů byly umístěny vedle stupňovité pyramidy Džosera, která je považována za jednu z prvních kamenných staveb.

Na to, že bylo nalezeno pohřebiště určené právě pro zubaře, poukazují často se opakující hieroglyfy zobrazující zuby a oči. A blízkost hrobů a pyramidy svědčí o tom, že se jednalo o dvorní lékaře. Podle slov generálního ředitel Nejvyšší rady pro věci kulturních památek Egypta Zachi Chavase žili tito zubaři někde poblíž faraónova dvora a léčili samotného faraóna i členy jeho rodiny. Proto se faraón rozhodl postavit jim hrobky ve stínu stupňovité pyramidy.

Archeologové datují nález do konce 4. a začátku 5. dynastie - což bylo období rozkvětu umění, obchodu a architektury ve starověkém Egyptě. Dosud vědci odkryli 3 hrobky, ale předpokládají, že je to pouze začátek. Postaveny jsou z nepálených cihel a z vápence a tvoří je prostory rozložené na různých úrovních, které jsou spojeny chodbami.

V největší hrobce na falešných kamenných dveřích vedle vchodu do pohřební komnaty vědci objevili basreliéf - kresbu krokodýla a hada, kteří polykají člověka. Nad tím je nápis, který slibuje takový konec každému, kdo se pokusí zneuctít hrob. V prostorách byla také objevena spodní část sochy jednoho z lékařů, dále kamenné obětní stoly a na stěnách basreliéfy se scénami z běžného života starověkých Egypťanů.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.