Egyptské úřady dopadly organizátory střetů mezi muslimy a křesťany
Hlavní organizátor víkendových střetů mezi muslimy a křesťany v Káhiře, při kterých zemřelo nejméně deset lidí a přes 100 jich bylo zraněno, byl dopaden. Obvinění stanou před přísným vojenským soudem. Egyptská vláda považuje dopadení a potrestání viníků náboženských střetů za prioritu. Vyvolávání podobných konfliktů totiž ohrožuje důvěru lidí v probíhající demokratizační proces a může situaci v Egyptě fatálně destabilizovat.
Ke střetům, které údajně rozpoutaly skupiny takzvaných salafistů, stoupenců radikálního islámského proudu, došlo v sobotu mezi oběma komunitami údajně kvůli křesťanské ženě, která konvertovala k islámu.
Egyptská ústava oficiálně deklaruje náboženskou svobodu, ale dovoluje jen konverzi k islámu. Křesťané tvrdí, že z nich egyptské zákony činí občany druhé kategorie. Úřady prý brzdí stavby kostelů a nedovolují lidem tohoto vyznání zastávat vysoké státní úřady.
Jak na Rádiu Česko přiblížil religionista Ivan Štampach, stoupenci saláfismu, kteří podle posledních zpráv rozpoutali náboženský konflikt v Egyptě, patří k radikální, reformní odnoži islámu, která je v Egyptě menšinová.
„Tato skupina muslimů je odvozená od působení reformátora z 2. poloviny 18. století. Je to ten směr, kterému říkáme islámský fundamentalismus,“ dodal s tím, že jde o skupiny, které směřují k radikálnímu islámu, jako například Al-Káida.
Protistranou jsou kopští křesťané, kteří jsou tradičním náboženstvím v Egyptě a podle Štampacha jsou v Egyptě umírnění. „Problém je v tom, že tvoří menšinu, 10 procent obyvatel. Jsou proto velmi opatrní a to možné skrývání ženy či žen, je projevem ochrany. Podle některých informací pravděpodobně šlo o sňatek,“ přiblížil.
Islamsko-křesťanské střety nejsou jen egyptskou záležitostí
Religionosta také připomněl, že ve všech islámských zemích je situace křesťanů horší než pozice muslimů v křesťanských zemích.
„Ale je to různé. Například nejlepší je pravděpodobně pozice křesťanů v současné době v Turecku, kde je 98 procent muslimů. Naopak případy vzájemných střetů byly například v Indonésii, v Pákistánu,“ uvedl.
V Egyptě si ale mnozí lidé myslí, že podobné konflikty nyní organizují lidé spojení s bývalým Mubárakovým režimem, aby překazili a zdiskreditovali porevoluční vývoj. Teď v Egyptě vládne armáda, která slibuje pořádek a tvrdou ruku proti strůjcům násilí.
„Uvádí se, že součástí reformních sil, které vedly demonstrace proti režimu Mubáraka, byli i kopští křesťané a Muslimské bratrstvo. A to nemá se saláfismem nic společného a principiálně se od násilí tohoto druhu distancuje. Takže věřím, že převažující muslimská většina v současném reformním Egyptě pod dočasnou armádní vládou bude schopná se s násilím vypořádat,“ uvedl.
Podobný názor vyslovil v Odpoledním Radiožurnálu i spolupracovník ČRo v Káhiře Štěpán Macháček. Také připomněl, že při protestech demonstranti zdůrazňovali semknutost egyptského národa.
„Obecně v egyptské společnosti nebylo napětí přítomné na celoegyptské úrovni. Pokud došlo ke konfliktům, byly spíše lokální. Ovšem pokud jich je více za sebou, jako v poslední době, hrozí, že by mohly otrávit společenské ovzduší a také vztahy mezi oběma náboženskými komunitami,“ řekl.
Kontrarevoluce Mubárakových příznivců
Podle něj se většina Egypťanů kloní k názoru, že za víkendovým konfliktem stojí síly spojené s bývalým Mubárakovým režimem.
„Rozpoutání konfliktu mezi náboženskými skupinami je snadná cesta, jak destabilizovat situaci v zemi, překazit porevoluční proces k demokratickému uspořádání,“ uvedl.
V této souvislosti se podle něj hodně mluví o takzvané kontrarevoluci Mubárakovývh příznivců. „Není to tak, že by snad doufali k návrat k moci Mubáraka, ale potentátům bývalého režimu hrozí dlouholeté tresty vězení či zabavování nakradeného majetku. A vyhnout se tomu, by mohlo být jejich hlavním motivem,“ přiblížil Macháček.
