Egyptské dívky se stávají dočasnými manželkami bohatých turistů

„Nevěsty na léto“ – takový termín použil list Daily Mail pro fenomén, který se v poslední době rozšířil v Egyptě. Podle britských novin bohatí turisté z ropných států Perského zálivu přijíždějí do země na Nilu, aby si tam pořídili partnerku pro dočasný sňatek.

V některých případech si berou nezletilé dívky, a věc dojednají jen s rodiči, kterým zaplatí jakési „věno“. Po několika měsících své nevěsty opouštějí a vracejí se domů, někdy ke svým stálým ženám. Dočasné manželky zanechávají v Egyptě, případně si je odvezou domů do Saúdské Arábie, Kuvajtu nebo Spojených arabských emirátů, kde v domácnostech svých dosavadních manželů pracují jako služky.

Dívkám, které zůstanou v Egyptě hrozí, že se nebudou moci znovu normálně vdát nebo že budou nuceny k prostituci. Egyptské zákony dočasné sňatky zakazují, ale oslabení státní moci v porevolučním době a ekonomické obtíže mnohé lidi přiměly k nestandardním krokům, včetně prodeje svých dcer bohatým cizincům.

S inovací sňatkové praxe přišel mimo jiné duchovní Abdul Raúf Aún, podle jehož názoru jsou dočasné svazky v souladu s islámskými tradicemi. Žena se prý může dočasně vzdát vlastnictví sama sebe a předat jej muži. Sám Abdul Raúf Aún si jednu dočasnou ženu vzal, přičemž oddávajícím byl on sám.

Egyptská žena (ilustrační fotografie)|foto: Jiří Hošek

Podle odborníků z egyptské islámské univerzity Al Azhar, oslovených listem Ašark al Dusat, však hlavní proud islámu instituci dočasného sňatku neschvaluje. Někteří experti označili takovýto svazek za formu otroctví, nyní zakázaného, jiní zas zdůrazňují fakt, že nejde o skutečné manželství, a oba zúčastnění lidé se vlastně dopouštějí cizoložství. Nesouhlas vyjádřil také egyptský Velký muftí.

Ti, kdo dočasné sňatky obhajují, poukazují na skutečnost, že už v Prorokově době existovaly různé formy legalizovaného mimomanželského sexu, od styku s válečnými zajatkyněmi, až po zvláštní úpravy, které umožňovaly uzavírat dočasné nebo částečné manželství těm, kdo kvůli společenským nebo ekonomickým překážkám neměli možnost uzavřít normální sňatek. Dočasným svazkem získali nábožensky posvěcenou možnost tělesného uspokojení nebo finanční podporu.

Šlo o opatření, které mělo zejména zlepšit úděl některých žen, i když bývalo a dosud je zneužíváno, a to právě proti samotným ženám. Ty jsou totiž při dojednání dočasného svazku slabším partnerem.

Tato praxe přetrvává například v Saúdské Arábii. Tam se například pomocí dočasných sňatků zabezpečují opuštěné ženy, přičemž jejich partneři za nimi docházejí na předem stanovený počet nocí, ale nemají k nim téměř žádné povinnosti. Také v převážně šíitském Íránu je možné uzavřít „dočasné manželství“, jehož trvání je předem omezeno například jen na jednu hodinu, čímž je podle některých názorů nábožensky legalizována prostituce.

V Egyptě jsou však dočasné sňatky jakéhokoli druhu zakázány. I v případě normálních sňatků s cizincem egyptský zákon stanovuje věkový rozdíl mezi mužem a ženou na nanejvýš deset let, aby zabránil sňatkovým excesům. V současné situaci je však snazší padělat rodné listy, čehož někteří cizinci zneužívají.