Egyptolog Bárta: Potřebujeme lidi, kteří jsou rozhodnutí roky nenabízet víc než tvrdou práci a pot

19. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Miroslav Bárta, egyptolog a archeolog

„Ekonomický model, který jsme uplatňovali v 90. letech, je naprosto vyčerpaný. To, co potřebujeme, je druhá ekonomická transformace,“ hodnotí rok trvající pandemickou krizi Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. S potřebou změny souhlasí i ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta, který se zabývá studiem kolapsů i vzestupů civilizací: „Potřebujeme skutečně lidi, kteří jsou rozhodnutí deset let nenabízet občanům víc než tvrdou práci a pot.“ 

„Jako společnost jsme v řešení této krize těžce neuspěli,“ hodnotí Bárta v debatě pořadu Souvislosti na Plusu. „To, že děti nechodí do škol, tady budeme řešit víc jak jedno desetiletí. Děti nebyly rok ve škole. To není ani krize, to je katastrofa.“

Čtěte také

Řešením ale není hledání viníků: „Pojďme se dívat do budoucnosti, protože my potřebujeme víc než formální dokument na obnovu naší společnosti.“

Také Špicar souhlasí s tím, že nejdůležitější bude investice do školství. „To, že bylo brutálně podfinancované celých těch třicet let, je věc jasná. A už se to někdy dostává do tak absurdní podoby, že například my tlačíme na zvyšování platů učitelů více než odbory,“ popisuje práci Svazu průmyslu a dopravy na jednáních tripartity.

Bárta proto věří, že pandemie by mohla mít pozitivní vliv na náš budoucí vývoj:

„Pro mě je zásadní zjištění, že tudy po těch třiceti letech cesta už nevede. Pokud je pandemie v něčem příležitostí, tak to není pro těch pět procent lidí, kteří mají internetové obchody nebo podnikají v oblastech, které nebyly příliš zasaženy krizí. Je to příležitost pro celou společnost v tom, že nám řekla tudy ne. A my máme poslední možnost, jak se z toho dostat. Tohle je to zásadní varování.“

Špicar: Průmysl teď platí pandemii

Dnes ale platí, že česká ekonomika je kvůli protiepidemickým opatřením svázaná a jediné, co bez větších změn funguje, je průmysl. O tom, že se průmysl nezastaví, ale ve firmách bude probíhat pravidelné testování pracovníků, rozhodla vláda na přelomu února a března. Co to o současné české společnosti vypovídá?

Čtěte také

„Já vládě ani trochu nezávidím, protože tady neměla šanci rozhodnout dobře, ať by rozhodla jakkoliv,“ komentuje situaci v podnicích Jakub Rákosník z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

„Většina velkých průmyslových firem se od samotného začátku téhle pandemie chová velmi odpovědně,“ reaguje Špicar a zdůrazňuje, že právě průmysl teď představuje hlavní příjem pro státní pokladnu.

„Jestli někdo v tuhle chvíli platí náklady pandemie, tak jsme to my. Protože ty velké průmyslové podniky ještě stále fungují – to znamená, že hlavně z jejich peněz se platí kompenzace sektorům, které jsou zavřené, nebo se nakupují vakcíny, platí zdravotnictví a splácí se státní dluh,“ míní viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Čtěte také

Proto podle něj nebyl důvod podniky zavírat. „Firmy vědí, že kdyby ztratily kontrolu nad zdravotní situací svých zaměstnanců, musely by zavřít, nebo by je zavřel někdo jiný.“

Špicar uvádí jeden příklad za všechny: „Škoda Auto, když měla pocit, že situaci nezvládá, tak se na bezprecedentně dlouhou dobu uzavřela sama na začátku minulého roku. A potom rychle přijala osmdesát dva protiepidemických opatření a investovala do nich pouze za minulý rok jednu miliardu korun.“

Je evidentní, že bychom měli dát přednost ochraně zdraví. Ale kdyby to mělo být za cenu uzavření průmyslu, může to být vysoká cena.
Jakub Rákosník

Z hlediska boje s koronavirem a zastavení šíření nákazy by se uzavření podniků jevilo jako logický krok. Problém je cena, kterou by za to česká ekonomika musela zaplatit, upozorňuje Rákosník Ústavu hospodářských a sociálních dějin:

Čtěte také

„Samozřejmě z té současné perspektivy je evidentní, že bychom měli dát přednost ochraně zdraví. Zároveň kdyby to mělo být za cenu uzavření průmyslu, na němž je česká ekonomika existenčně závislá, tak se z toho může vyklubat cena velmi vysoká. Protože by se snadno mohlo stát, že za rok, za dva, až bude pandemie za námi, tak budeme kritizovat dnešní vládu za to, že udusila českou ekonomiku,“ nastiňuje nelehkou volbu Rákosník.

„Nakonec se vláda rozhodla pro cestu, která je v podstatě v tom mezinárodním měřítku standardní,“ připomíná Špicar s tím, že prakticky žádná země nepřistoupila k uzavření vlastní ekonomiky.

Poslechněte si celou debatu Patricie Polanské a jejích hostů.

Společně probrali také to, jak velkým problémem bylo porušování nařízení ze stran politických elit, jakým způsobem nás brzdí skutečnost, že jsme subdodavatelskou ekonomikou. Nebo jaké výzvy před nás staví Průmysl 4.0.

autoři: Patricie Polanská , Ondřej Skácel | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související