Egyptolog Bárta: Pokud si lidstvo neuvědomí, že jsme jedna entita, nemá naše planeta budoucnost

„Doba, kterou žijeme, ukazuje do značné míry věci, které tady byly a fungují, a zároveň plejádu věcí, které tady byly, jsou, a nefungují tak dobře. Covid je vlastně jakýsi spouštěč, který odhaluje všechno to, co je dobré, ale i to, co je špatné. A mohl by vést k tomu, že se společnost velice rychle promění. Neznamená to, že zkolabuje, ale naopak že se posune mnohem dál,“ vysvětluje prorektor Univerzity Karlovy.

Čtěte také

V těžkých dobách se rodí lídři. Lidé rostou na řešení problémů, soudí egyptolog Bárta

Krize odhalují to, co se nám nelíbí. To co bychom měli chtít změnit a co musíme změnit, pokud se chceme posunout.

„Když si vezmete aktuální čínský virus – nemá velkou smrtnost a je nebezpečný především pro starší populace, a co už napáchal za pár měsíců? Je to zrcadlo, a myslím, že jinou šanci, než mít velké ambice, nemáme. Protože planeta nám to dává opakovaně najevo,“ konstatuje.

Zdraví planety

Covid se  podle Bárty může stát spouštěčem změn společenského systému. Egyptolog v této souvislosti připomíná dvě výzvy, které před lidstvem stojí. Zaprvé začne uvažovat o tom, jestli filozofie věčného růstu, a neustálého navyšování blahobytu, dává v určitých částech světa skutečně smysl.

Čtěte také

Kdo říká, že se blíží konec lidstva, je manipulativní deviant, myslí si egyptolog Bárta

„Existuje podle mě velice důležitá teorie, která vysvětluje, proč nemůžeme najít nikde ve vesmíru jinou civilizaci. Říká se jí teorie filtru. Podle ní civilizace, které se vyvíjely podobně jako my,  pravděpodobně nikdy nedokázaly dojít do fáze globální civilizace,“ zamýšlí se Miroslav Bárta.

„Lidé by si měli uvědomit, že lidstvo na planetě je jedna entita, která má společné cíle, vize i ambice. A pokud nedojdeme do této fáze, pokud si budeme stále hrát na partikulární ostrůvky nějakého vývoje ve světě, tak planeta nemá budoucnost.“ 

Druhou výzvou je zdraví planety. „Jsme možná první civilizace v dějinách lidstva, která nedokáže většinu toho, co vyrobí, dostat buď zpět do přírody, nebo recyklovat. V nějaké perspektivě desítek let to nehraje zásadní roli, ale zdroje jsou konečné,“ připomíná profesor Bárta.

Vystoupit ze zajetí historie 

Představa vytvoření celoplanetární civilizace se společnými hodnotami v tuto chvíli může znít jako utopie, ale lidé by si podle Miroslava Bárty měli klást velké cíle. „Ale bez ohledu na to, jak velké si je položíme. Jsem si téměř jist, že pokud nezačneme intenzivně pracovat na tom, abychom rostli jako lidstvo společně, tak naše dlouhodobé perspektivy nebudou úplně růžové,“ soudí Bárta.

Připouští, že nikdy v dějinách lidstva nebyl okamžik, kdy civilizace na celém světě táhla za jeden provaz, a nabízí vysvětlení: „Dříve civilizace zdaleka neměly takovou koncentraci vědění, poznatků, technologií a možností jako my. Takže je v našem zájmu z toho zajetí historie vystoupit a říci si: V několika specifických letech jsme jiní a máme na to být jiní v pozitivním smyslu.“

U nás se spíše vyhrožuje

Za současná covidová čísla v Česku může podle něj i rychlé uvolňování opatření. „Bohužel tam hrály roli volby. Stejně jako vůle opozičních stran uvolňovat opatření ještě před létem. Měl jsem možnost cestovat po zemích západní Evropy a tam bylo automatické, že lidé roušky nosili. Je to tím, že my máme světoznámého epidemiologa, kdežto Němci mají Kochův ústav. A moc bych si přál, aby naše země měla něco, jako je Kochův ústav,“ dodává Bárta.

Čtěte také

Poučili jsme se z jara, programy COVID budou teď fungovat velmi dobře, ujišťuje Kolovratník (ANO)

České politické elity měly být podle něj více vnímavé vůči vědeckým datům. „A říct to lidem stravitelně. Podobně jako to řekla Angela Merkelová, francouzský ministerský předseda nebo Boris Johnson. Ten řekl: vím, že to je špatná zpráva, ale musíme všichni táhnout za jeden provaz. U nás se spíše vyhrožuje,“ srovnává egyptolog.

Přiznává, že je obdivovatelem Borise Johnsona. „To ale neznamená, že jsem k němu nekritický,“ upozorňuje a pokračuje: „Boris Johnson má za sebou strašlivé věci. Ale to, jak se postavil ke krizi, to že dostal covid v době, kdy se mu měl narodit syn, a šel si lehnout do obyčejné nemocnice pro všechny Londýňany, to je velice silný příběh. Ten člověk pak má legitimitu říct ostatním: Já po vás chci, já vás prosím, já vás žádám... A dodržuje to a nejde v deset večer do hospody,“ připomíná.

Takových lídrů je podle Bárty v dějinách celá řada. „Winston Churchill je typický příklad toho, že krize se nevyhrávají jen hlavou, ale i srdcem. A mně tady v Čechách to srdce trochu chybí. Chybí mi tady pozitivní vůle našich politických představitelů říct lidem: Ano je to špatné, pojďme se zkusit znovu spojit. Ale to znamená základní předpoklad, že to nemůžete pořád měnit,“ upozorňuje profesor Miroslav Bárta.

Celý rozhovor Barbory Tachecí s Miroslavem Bártou si můžete poslechnout ze záznamu.