Egypťany bolely zuby

Zhruba každý pátý obyvatel starého Egypta měl zuby ve stavu, nad kterým by se dnešním stomatologům ježily vlasy hrůzou. Vyplývá to z výzkumu chrupu více než tří tisíc mumií, o němž referují na stránkách vědeckého časopisu Journal of Comparative Human Biology vědci vedení Frankem Ruhlim z university v Curychu.

Ruhliho tým prověřil chrup 85 mumií. Další údaje posbírali ve vědecké literatuře publikované od roku 1977. Chudí lidé měli zuby silně obroušené konzumací nekvalitní potravy, která často obsahovala příměsi písku. Boháči si sice dopřávali podstatně kvalitnější pokrmy, ale holdovali sladkostem, například medu, a to mělo pro stav jejich chrup rovněž katastrofální následky. Zubní kazy často vyústily v záněty, které se zubním kanálkem rozšířily až do zubního lůžka a vyvolaly zánět ozubice. Pokračující zánět mohl snadno přerůst až v tvorbu hnisavého ložiska čili abscesu. U některých Egypťanů došlo v ústech dokonce k rozsáhlému odumírání tkáně čili gangréně. Gangréna dásní byla ve starověku smrtelná. Častá byla tato fatální komplikace zubního zánětu u dětí.

Z mumií lze vyčíst i další fakta o zdraví a příčinách smrti starých Egypťanů. Vzácná nebyla nádorová onemocnění. Egypťany trápila artritida, arteroskleróza, široké spektrum infekčních chorob. Ukazuje se, že tehdy byla hojně rozšířena těžká forma malárie vyvolávaná cizopasným prvokem zimničkou druhu Plasmodium falciparum. Řadu onemocnění nelze z mumií vyčíst, protože při balzamování byly vyňaty vnitřní orgány. Překvapivě se nepodařilo u třetiny z tří tisíc vyšetřených mumií určit ani pohlaví.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 11.12.2009 v 9:00.