Egypt na rozcestí, americké mega-požáry a spolehlivost pásů v letadlech
Podstatnou část věnujeme situaci v Egyptě – budování nového politického systému, situaci armády a úvahám o politickém islámu. Zastavíme se ale také u jevu takzvaných mega-požárů. A zeptáme se, nakolik jsou spolehlivé pásy, jež se momentálně používají v letadlech.
Egypt potřebuje nový politický systém
Americké noviny Wall Street Journal se netají vážnými obavami z budoucího vývoje v rozbouřeném Egyptě. Armáda se snaží vykreslit obraz, ve kterém ona sama vystupuje jako zachránce státu, který byl napaden “teroristickou skupinou”. Zaznělo to výrazně už na emociálně laděné pondělní tiskové konferenci. Mluvčí ozbrojených sil Ahmed Ali zdůraznil, že trpělivost má svoje hranice. Nikoho nenechal na pochybách o tom, že s egyptskou bezpečností si nebude nikdo zahrávat.
Citovaný list ale poznamenává, že odstavené muslimské bratrstvo představuje vážné nebezpečí otevřeného konfliktu. V jeho 84-leté historii nastalo sice období, kdy se vzdalo násilí – bylo to v 70. letech minulého století – ale běžní obyvatelé i dnes poukazují na řadu islamistických útoků, ke kterým se hlásilo. Od vojenského převratu z minulého týdne zaznívají z jeho řad různé výzvy, od vyhlašování povstání a intifády, až po volání po klidu a míru.
V prohlášeních, jež následovala po převratu, se objevily výzvy k povstání vůči těm, kdo “ukradli revoluci”. Armáda nebyla přímo zmíněna, ale význam byl jasný. Později dva představitelé bratrstva uvedli, že budou pokračovat v časově neomezených, ale pokojných protestech. K tomu také bratrstvo začalo okamžitě mobilizovat svou síť po celém Egyptě. Šejk Ahmed Tajíb, představitel univerzity Al Azhar, jež představuje jakési centrum sunitského učení, volá po smíření a dialogu. Žádá také propuštění vězňů a varuje před nebezpečím občanské války.
V dalším článku citované noviny suše konstatují, že americká administrativa jen těžko hledá způsob, jakým by dokázala výbušné dění v Egyptě ovlivnit. Situace je zvlášť složitá nyní, kdy regionální spojenci výrazně podporují tamní armádu. Úkol je přitom urgentní, protože případný egyptský konflikt by mohl ovlivnit celou oblast. Washington chce přesvědčit armádu v zemi pyramid, aby umožnila vytvoření širokého politického systému, do něhož by bylo zahrnuto i muslimské bratrstvo.
Cílem je takový systém, který by byl na jedné straně demokratický a na druhé straně stabilní. Prezident Barack Obama se ale nachází v těžké situaci, neboť Američané se vzdálili oběma stranám konfliktu. Objevila se zpráva, že pravidelná roční pomoc ve výši jedné a půl miliardy dolarů by byla v ohrožení, pokud v zemi nebude obnovena civilní vláda. Washington nicméně neoznačil egyptské události termínem “převrat”, což dává generálům jistý prostor.
Kdyby totiž Bílý dům prohlásil, že v Egyptě došlo k vojenskému převratu, automaticky by podle příslušného federálního zákona musela být finanční pomoc Egyptu zrušena. Podle mluvčího Bílého domu tedy administrativa zkoumá okolnosti, jež vedly k pádu prezidenta Mursího. V jejich posouzení se nechce ukvapit už proto, že podle ní milióny obyvatel Egypta chtěly změnu vlády. Washington se současně snaží přesvědčit i samotné muslimské bratrstvo, aby se vrátilo do nového politického systému.
Ze zrušení americké pomoci Egyptu má vážné obavy také Izrael. A arabské země, jako je Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty nebo Jordánsko v žádném případě nechtějí izolaci egyotské armády ze strany Spojených států. Hlavně Saudská Arábie je ochotna poskytnout značné finanční prostředky na vytvoření nového politického systému. Egypt je podle expertů součástí většího obrazu, ve kterém proti sobě bojuje “osa zastánců stability” a “osa islamistů”. Tolik americké noviny Wall Street Journal.
Pro egyptskou armádu není cesty zpět
Podívejme se nyní podrobněji, jak vidí situaci v Egyptě izraelská média. Jerusalem Post v podrobné analýze konstatuje, že pro egyptskou armádu už není cesty zpět. Jejímu velení je naprosto jasné, že na muslimské bratrstvo musí tvrdě udeřit, přinejmenším v zájmu vytvoření takové vlády, jež bude armádě a opozici vůči svržené reprezentaci vyhovovat.
Momentálně není možné, aby se armáda zastavila v půli cesty. Nemůže dopustit, aby se muslimské bratrstvo vrátilo ke ztracenému vlivu a získalo bývalé postavení. Proti islamistům postupovaly ostatně egyptská armáda a tajné služby vždycky efektivně – a brutálně. Nejspíš tedy bude pokračovat zatýkání, kontrola islamistických médií a soudy s figurami bývalého režimu. Konec konců, tohle není nic nevídaného mezi vůdci arabského světa.
Arabští vůdcové obyčejně uchopí kompletně moc do svých rukou a potlačí jakýkoliv náznak opozice. Za jejich přístupem je filosofie, podle které vítěz bere vše a přežívají pouze nejsilnější. Tak se choval Muammar Kaddáfí, Bašár Assad, jeho otec Hafíz, Jásir Arafat, jordánský král Abduláh, král Husejn, Saddám Husajn, a další. Co jiného mohli dělat, pokud chtěli přežít v těžkých poměrech? Noví vůdcové nastupují přesně stejným stylem, jako kdysi jejich svržení předchůdci.
David Pryce-Jones je autorem knihy “Uzavřený kruh” a tvrdí, že historie se v arabském světě stále opakuje. Pro západní pozorovatele je přitom těžko pochopitelná, protože aby jí porozuměl, musí vyskočit ze svého světa zažitých zvyků a institucí a vstoupit do úplně jiného světa kmenových či rodových zvyků a náboženské příslušnosti. Egyptský pozorovatel Mamoun Fandy krátce po arabském jaru napsal, že přes všechno nadšení tato revoluce nebude znamenat rozchod s tyranií, nýbrž její pokračování s novými charakteristikami.
Jaká je tedy budoucnost arabského jara? Tuto otázku si klade vnější svět. Bude to skutečná změna? Nebo jenom obnova starých pořádků v novém hávu? Ptá se Mamoun Fandy. Scénář, podle kterého by egyptská armáda porušila onen “uzavřený kruh” a přizvala muslimské bratrstvo k participaci na vládě, není příliš pravděpodobný. Může přesto nastat v případě, že k tomu bude přinucena násilím nebo vnějším tlakem. To se dá očekávat, pokud bereme vážně prohlášení islamistů, kteří jsou odhodlaní bojovat za svrženého prezidenta.
Profesor Joram Meital z Chaim Herzogova centra pro blízkovýchodní studie vidí situaci jako opatrný, ale jednoznačný postup egyptského vojenského velení. Protože je situace příliš křehká, armáda musí postupovat obezřetně. Kdyby nehrozilo bezprostřední nebezpečí, už dávno by udeřila na muslimské bratrstvo a islamisty podstatně tvrdším způsobem. Pokračuje zatýkání představitelů, jež má dát najevo, že útoky na armádu se nebudou tolerovat.
Ale postup je spíše pomalý a není na místní poměry příliš tvrdý, aby nepopudil mezinárodní společenství, jež převrat kritizuje. Otázka je, zda armáda splní svůj sliv a ještě v tomto roce uspořádá všeobecné volby. K ní profesor Joram Meital pouze poznamenává, že o načasování hlasování probíhají intenzivní debaty. Některé hlasy tvrdí, že je třeba se poučit z případu někdejšího prezidenta Mubaraka během arabského jara.
Armáda tehdy tlačila na co nejrychlejší vypsání voleb. Tentokrát bude chtít nejdřív stabilizovat ekonomiku, potom sepsat novou ústavu, a až poté se mohou konat volby. Když generál Abdel Fatáh al-Sisi (kterého profesor Meital označuje familiárním “Sisi”) rozhodl o svržení prezidenta Mursího, položil precedent. Pokud by muslimské bratrstvo znovu vyhrálo volby a na základě toho se opět pokusilo islamizovat společnost, lehko může čelit stejné reakci, jako svržený prezident Mursí. Tímto citátem uzavírá svoji analýzu list Jerusalem Post .
Egyptské selhání politického islámu
Egyptské dění ukazuje – tváří v tvář realitě – platnost teorie o islámu a společnosti, jež se ještě nedávno zdála být kontroverzní. Zamýšlí se nad ní týdeník Economist. V roce 1992 vydal francouzský analytik muslimského světa Olivier Roy knihu s názvem “Selhání politického islámu”. Bylo to v době, kdy se zdálo, že islám může vytvořit platformu pro uchopení a uplatňování moci v moderní době.
Islámští vůdcové Íránu se po dlouhé válce s Irákem ohlíželi po nových místech, kde by mohli začít uplatňovat svůj vliv. K těmto teritoriím patřily i bývalé sovětské republiky na severu. V Alžírsku vyhrála islamistická strana nezpochybnitelně volby, což vedlo k vojenskému zásahu a vypuknutí občanské války, jejíž výsledek se dal jen těžko předvídat. Zdálo se, že kdekoliv uvolní světští despoté poměry, prázdné místo okamžitě zaplňují islamistické strany.
Stále to ale ještě nevyvrátilo teze profesora Oliviera Roye. Jednou z jeho velmi jednoduchých, ale zásadních myšlenek je tvrzení, že islám i přes svoji sílu a schopnost mobilizovat nepřináší odpověď na problémy řízení moderního státu. Ještě nedávno se zdálo, že muslimské bratrstvo v Egyptě nastolí po arabském jaru vážný protiargument profesorově tvrzení. Teď se na něj ale nemůže nikdo zlobit, když lakonicky poznamená: “tohle jsem přece dávno říkal”.
A jak komentuje dnes dění v Egyptě? Muslimské bratrstvo podle něj padlo díky vlastní neschopnosti. Částečně i díky neschopnosti získat na svou stranu technokraty. A také kvůli dosazování vlastních lidí na důležité posty. Tyto hříchy se sice neprojevily velkou korupcí, protože vláda neměla dost času, aby se v daném umění dokázala zdokonalit. Prezident Mursí nemohl podle profesora Roye konsolidovat společnost její islamizací, což byl jeden z proklamovaných cílů. Společnost byla totiž už dávno islamizovaná na maximální únosnou míru.
Byla ona islamizace tedy alespoň v něčem úspěchem? Bylo muslimské bratrstvo úspěšné alespoň v dobách, kdy dlelo v opozici? Ve skutečnosti nikoliv. Profesor Roy poukazuje na to, že sociální svět bratrstva nebyl centralizován a koordinován tak, jak by si to bratrstvo přálo. Představoval plejádu subkultur, jež se rozvíjely kolem nejrůznějších charizmatických vůdců a kazatelů nových teologických trendů. Muslimská většina Egypťanů je možná zbožná, ale je i moderní, přinejmenším v tom smyslu, že lidem nestačí jeden výklad na všechno.
Dokonce i salafismus, který se striktně vrací k podstatě islámu, přijímají jednotlivci, nikoliv celé komunity. Profesor Roy má podle týdeníku Economist nepochybně pravdu, když zdůrazňuje, že islám nenabízí do detailu propracovaný návod na vedení moderního státu. Jiný pozorovatel islámu, tentokrát ve Spojených státech, Abduláhi Ahmet an-Naim poznamenává, že islám nevytváří jasný a jednotný základ rodinného práva, ačkoliv islámské texty o něm často pojednávají.
Je to proto, že v dobách vzniku islámu centrální administrativa neexistovala. Takže se vytvořily různé školy a zásady se uplatňovaly na úrovni jednotlivých komunit nebo klanů. To, že politický projekt je neuskutečnitelný, ale neznamená, že po něm nebudou lidé volat, že za něj nebudou umírat a že nebudou dělat všechno pro jeho nastolení. V dějinách hrají ideologie důležitou roli, i když nemají co nabídnout moderní, komplikované společnosti.
Přesně to je také podle citovaného profesora důvod neúspěchu všech politických projektů, jež jsou vytvořeny abstraktně. Když se setkají s tvrdou realitou, nutně narazí. Ostatně, byl to francouzský filosof, kdo prohlásil, že v životě každého člověka existuje bod selhání – uzavírá týdeník Economist.
Americké mega-požáry
Klimatické změny se projevují různými způsoby. Nejčastěji se do titulků dostávají sucha a záplavy. Souvisí s tím ale i rostoucí intenzita a rozsah požárů. Americké noviny Christian Science Monitor řeší otázku, jak zachraňovat životy, když se intenzivní požáry v Arizoně a na jiných místech rychle šíří. Právě Arizona se totiž stala místem, kde přišlo nedávno při zásahu o život 19 hasičů.
Článek doprovází fotografie tabule s nápisem “děkujeme” a číslicí 19 ve velkém srdci. Tragédie zasáhla pochopitelně celou komunitu. Byla to nejhorší událost podobného druhu za posledních 80 let. Experti přitom tvrdí, že podobné požáry budou stále častější. Nebezpečí se zvyšuje šetřením peněz pro záchranáře, a také tím, že lidé stavějí domy v málo odolných lokalitách. Zásahy jsou tím pádem náročnější a riskantní.
19 členů komunity v Granite Mountain Hotshots mělo v úterý pohřeb a mnozí účastníci si kladli otázku, jak podobným tragédiím předcházet. Podle pozorování na západě Spojených států mají požáry větší rozsah, říká se jim “mega-ohně”. “Kdysi to byly jen zřídkavé případy. To už ale není pravda”, citují noviny profesora arizonské univerzity Dona Falka. Ohně jsou rozsáhlejší a intenzivnější. Tím pádem i daleko více destruktivní.
Letos postihly stát Colorado nejhorší požáry v dějinách, alespoň co se týče počtu spálených domů. Více než 500 stavení vzalo za své v červnu, když se rozšířily plameny v oblasti Black Forest, v blízkosti města Colorado Springs. Padl tím předchozí rekord z minulého roku, kdy plameny zachvátily 350 obydlí. 19 hasičů přišlo nyní o život zřejmě proto, že zůstali uvězněni uprostřed ohně, který je překvapil nevídanou rychlostí.
Ačkoliv se počasí neustále mění a každý rok je jiné, dá se vypozorovat z historických záznamů, že od roku 1987 se zvětšuje zasažená plocha, a také intenzita požárů. Mezi opatření, jež bude třeba přijmout, patří omezení nebo zákaz plánovaného vypalování lesů kvůli získání prostoru. Dále také výběr místa stavebních parcel. Přes dva milióny domů byly v posledních deseti letech postaveny v oblastech na rozmezí divoké přírody a jiné zástavby.
Potřebují letadla lepší pásy?
Časopis Time se na svých stránkách vrací k leteckému neštěstí v San Franciscu, při kterém Boeing 777 špatně přistál. Na palubě bylo 291 cestujících a 16 členů posádky. Letadlo skoro vyskočilo z přistávací dráhy, což stálo život dvě 16-leté dívky z Číny, které letěly na křesťanskou školu nedaleko Los Angeles. Současně utrpěli další pasažéři četná zranění. Časopis se ptá, zda nemají být v letadlech dokonalejší pásy.
Co se už podařilo zdokonalit, je upevnění sedaček. Po několika incidentech v minulém roce některé aerolinky zvýšily jejich uchycení, takže nehrozí, že se pod velkou zátěží pohnou a ohrozí cestující. Po incidentu v San Franciscu nepotřebovalo 120 cestujících žádnou lékařskou péči. Bylo to zřejmě díky dobrým pásům, kterými byli při přistávacím manévru připoutáni.
Časopis klade otázku, zda by neměla mít letadla tříbodové pásy, tak jak se to vyžaduje v autech. Zmenšují totiž nebezpečí poranění krku a páteře. Doktor David King z harwardské Medical School tvrdí, že pro situace, nastávající v letadlech, jsou prokazatelně nejdůležitější stávající jednoduché pásy. Zatím podle něj není jasné, zda by tříbodové řešení bylo jednoznačně přínosné.
Na rozdíl od automobilových testů, neexistuje totiž dostatečné množství studií, zkoumajících efekt takových pásů v letadlech. Časopis klade jednoduchou otázku: Když takové řešení zachrání mnoho životů v autě, proč má být situace v letadle zásadně odlišná? Odpověď spočívá v tom, že při leteckých haváriích působí na cestující zcela jiné síly, jež je navíc těžké předpovědět.
Zatímco cestující v autě je při nehodě vystaven pouze horizontálním silám, v letadle to může být úplně jinak. Navíc, uchycení pásu má smysl pouze v případě, že je ukončeno v jiné konstrukci, něž na samotném sedadle. V autech byly tříbodové pásy předepsány až poté, co se nahromadilo dostatečné množství důkazů, že ochrana života a ochrana před zraněním se díky nim podstatně zvyšuje.
Většina zranění v Boeingu 777 se týkala páteře nebo hlavy. Podle zasahujících lékařů jsou to horší případy, než ty, které nastanou v dutině břišní v důsledku prudkého pohybu a tlaku, kterému je tělo vystaveno díky pásům. Lékaři by také uvítali více informací o silách, které působí na cestující v letadlech při výjimečných situacích.
Devatenáct pasažérů Boeingu 777 zůstává v kritickém stavu. Zkoumá se proto otázka, zda by dopadli lépe, pokud by byli připoutáni jinými pásy. Časopis na závěr cituje odpověď Eugena Raha, který odešel z místa incidentu bez zranění a domnívá se, že to bylo díky tříbodovým pásům v první třídě. Podle jeho popisu ho právě tento pás udržel v kritickém okamžiku ve stabilní pozici. Náraz byl podle něj natolik silný, že bez daného pásu by zřejmě do něčeho narazil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
