Eduard Stehlík: Žijeme v luxusu míru. I díky padlým vojákům sloužícím za hranicemi
Tři čeští vojáci v neděli zahynuli při útoku sebevražedného atentátníka v Afghánistánu. Byli členy čtvrté brigády rychlého nasazení. Další tři členové patroly byli zraněni velmi těžce. Podle mnohých se jedná o hrdiny. Prohlásil to i náčelník generálního štábu Aleš Opata.
„To jsou věci, na které se nedá připravit. Myšlenky nejen mé, ale i řady přátel v armádě, jsou s těmi hochy, kteří odešli navždy, ale myslíme i na jejich rodiny, co je čeká a jak se s tím budou muset vypořádat. Myslel jsem i na jejich kamarády, kteří usínají vedle prázdných postelí a kteří mají před sebou tři měsíce mise,“ říká Eduard Stehlík.
Eduard Stehlík: Před sto lety se Francie přihlásila k Československu. Armáda ale byla založena dříve
Před 100 lety, 30. června 1918, na planině nedaleko města Darney, přísahalo 6000 legionářů věrnost vznikajícímu československému státu. Pro mnohé je právě toto místo kolébkou československé armády. Proč ale mají vojenští historikové na událost trochu jiný názor?
Vojenský historik také poukazuje na fakt, že se občas sejdou tragická data. Pátý srpen letošního roku bude spojen s odchodem tří vojáků Martina Marcina, Kamila Beneše a Petra Štěpánka. Stejný den v roce 1995 je ale spojen i se smrtí Luďka Zemana a Petra Valeše. Dvou vojáků, kteří přišli o život v Chorvatsku.
Severoatlantická aliance nevede v Afghánistánu bojovou misi, jde o podporu afghánských bezpečnostních sil. Naše armáda má mandát na 250 vojáků, kteří působí v Kábulu a na základně Bagrám. „Afghánistán není klidnou zemí, nicméně progres směrem ke stabilizaci tam je patrný. Naše armáda plní závazky plynoucí ze členství v NATO. Vojáci tam vzdorují mezinárodnímu terorismu.“
„Máme případy teroristických útoků, ať už na kontinentě nebo po celém světě a může se stát cokoliv i v České republice. Pokud tedy čeští vojáci působí v zahraničních operacích, je to i pro ochranu obyvatel republiky. I když je to daleko za našimi hranicemi, kde neslyšíme výstřely a exploze na vlastní uši,“ říká.
Nezpochybnitelní hrdinové
Většina vojáků podle Stehlíka také tvrdí, že raději bojuje se zlem tam, kde je, a ne u vlastního domu. „Myslím, že to co zaznělo, že jde o hrdiny, kteří padli v boji za tuto republiku, je naprosto jednoznačné a nezpochybnitelné.“
„Pamatuji si na jednu cestu s generálem Petrem Pavlem, kdy jsme se vrtulníkem vraceli z Moravy do Prahy. On koukal z okénka a povídal: ‚Edo, to je fajn, že na nás nikdo nestřílí.‘ Uvědomil jsem si najednou, že máme obrovský luxus, že žijeme v míru. A to i díky vojákům, kteří jsou za hranicemi, z nichž tři položili život proto, abychom mohli žít v pocitu bezpečí,“ dodává.
Je to tedy i armáda v zahraničí, která se snaží pomáhat na různých místech světa, aby se k nám zlo nedostalo. „Je na nás všech, abychom si těch mužů a žen, kteří tuto těžkou práci odvádějí, vážili a prokázali jim úctu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
