Eduard Stehlík: Sestřelení letadla je vážná věc! Hlavně že se nemluví o NATO. Jen o problému mezi Tureckem a Ruskem

25. listopad 2015

Po sestřelení ruské stíhačky Su-24 Turky nad turecko-syrskou hranicí je situace ještě napjatější. Testují si snad Rusové a Tureci, jak daleko ještě mohou zajít? Co platilo včera, je dnes už daleká minulost. Existuje tedy ještě koalice spojenců?

„Jde o výjimečnou situaci. Pokud si dobře pamatuju, je to první sestřel, který provedla NATO proti cizímu letounu za dobu své existence,“ říká vojenský historik Eduard Stehlík. Pokud ale nějaký letoun vstoupí do cizího vzdušného prostoru, a je navíc 10x upozorněn, dalo se to prý předpokládat.

Podle osobního pohledu Eduard Stehlík (ne vojenského stanoviska) je na celé věci nejdůležitější, že nešlo o akt NATO, ale Turecka. „Možná tato velmi podstatná skutečnost trochu zapadla. Ale jak prezident Putin, tak představitelé NATO hovoří pouze o dvoustranném problému.“

Rusko-turecké ochlazení

Z Ruska se už dnes ozývá, že dojde k ochlazení vzájemných vztahů. Turisté jsou zrazováni od návštěvy země. Zrušena byla i plánovaná návštěva ruského ministra zahraniční Segeje Lavrova. I tak je ale prý vidět snaha řešit spor diplomatickou cestou. Nikdo nemá zájem na nějaké velké roztržce.

Smrt pilotů

Celou situaci navíc komplikuje tragický osud obou pilotů. Podle současných informací se oba katapultovali. Jeden byl zabit ještě ve vzduchu. Osud druhého není nikomu známý. Je zřejmě taky mrtvý.


Aktualizováno 25. 11. 2015, 11:00 hodin
Podle informací ruského velvyslance v Paříži Alexandra Orlova zachránili druhého pilota syrští vojáci. Vezou ho prý na ruskou základnu v Sýrii.

Podle Putina jde o „bodnutí do zad, které provedli spolupachatelé teroristů“. Trvá na tom, že letoun byl sestřelen raketou vzduch-vzduch ve chvíli, kdy se pohyboval nad Sýrií 1 km od turecké hranice. Trosky stroje prý dopadly 4 km od ní. „Pokud ale byl letoun varován, proč v tom letu dál pokračoval?“

Posílit má i naše armáda

Stehlíka v dané situaci alespoň potěšilo, že se konečně mluví o navyšování počtu českých vojáků. „Dostali jsme se totiž už na neudržitelnou úroveň. Nejsem sám, který se už dlouho ptá, jestli je naše armáda vůbec schopna efektivně bránit tuto zem.“

Ruský vojenský letoun Su-24 po zásahu raketou z turecké stíhačky

V Česku je teď přes 22 000 aktivních vojáků a vojaček. Plánuje se navýšení aspoň o 5000 lidí i navýšení armádního rozpočtu. „Konečně by se mohlo podařit, aby počet přicházejících vojáků převýšil počet odcházejících. Ale musím říct, že v současné bezpečnostní situaci zájem o vojenskou službu roste.“

Proč vojáci odcházejí z armády? Jak u nás vypadá péče o válečné veterány? A jak mění svou obrannou politiku Japonsko? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.

autoři: lup , zis , Eduard Stehlík
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.