Eduard Stehlík o sporu kolem Památníku Lidice: Když člověk může ublížit, měl by se držet zpátky
Deset ze šestnácti zaměstnanců Památníku Lidice podalo výpověď kvůli rezignaci ředitelky Martiny Lehmanové. Podle nich bude Památník po jejím odchodu „navrácen normalizačnímu výkladu dějin“.
„Vyjádření některých zaměstnanců už jdou za čáru,“ říká v pořadu Jak to vidí... vojenský historik Eduard Stehlík. „Není to normální reakce na to, když je někdo odvolán z funkce.“
Čtěte také
„Samozřejmě chápu, že někteří zaměstnanci, které si paní ředitelka přivedla, jsou s ní solidární. Ale útočit na pozůstalé nebo proti vedení obce, je příliš.“
Stehlík zdůrazňuje, že Památník Lidice není standardním muzeem ani galerií. „Podle zřizovací listiny má hájit památku těch, kteří přišli o život při barbarském nacistickém zločinu. A jestliže dojde k takovémuto konfliktu, je to špatně.“
Pochybné obvinění
Spor vypukl poté, co historik Vojtěch Kyncl zveřejnil, že lidická žena Alžběta Doležalová udala židovskou nájemnici Štěpánku Mikešovou, která u ní bydlela.
„Vycházel z dokumentu, který vzniknul s velkým časovým odstupem v prosinci 1945 a byl napsán člověkem, který Mikešovou zatýkal a předával ji gestapu – četníkem Rösslem. Podle mého názoru měl důvod tento dokument vytvořit účelově.“
Na základě takového jediného dokumentu by podle Stehlíka nemělo být normální obvinit z udavačství lidickou ženu. „Nebavíme se o zastírání faktů nebo o blokování práva na zveřejňování pravdivých údajů.“ Ve hře je i etický rozměr práce každého historika.
Co dělat, když pravda bolí?
Čtěte také
„Při své práci jsem zpracovával osudy stovek důstojníků a vojáků. A občas jsem i u hrdinů narazil na to, že se daný člověk v nějaké době zachoval nečestně. Často po únoru 1948. Při pátrání jsem navázal vztah s rodinami těchto lidí a najednou jsem toto zjistil.“
„Pak mám jako historik dvě možnosti: Buď to napíšu a to negativní vynechám, a pak lžu. Anebo to napíšu se vším všudy, a tím ublížím těm, kteří se mi otevřeli a pomohli mi. V takových případech jsem volil možnost třetí: nenapsal jsem to, přestože jsem měl silný nebo zajímavý příběh. Když člověk může ublížit, měl by se držet zpátky.“
Další témata rozhovoru: holocaust a nenávist; vzpomínka na Luboše Dobrovského, Jaroslavu Kuberu a Jaroslavu Kolářovou; EU bez Velké Británie?
Související
-
Lidice byly zničeny vlastně omylem. „Na základě milostného dopisu,“ říká ředitelka tamního památníku
V sobotu 10. června 2017 uplyne 75 let od vyhlazení Lidic. Šlo o pomstu za atentát na Heydricha. Jak se pamětní místo v průběhu let měnilo, a jak vypadá dnes?
-
-
„Zabití Heydricha mělo smysl. On by jinak vraždil dál,“ říká dosud žijící lidická žena
Kvůli atentátu přišla o otce i kamarády. A tři roky strávila v koncentráku. Přesto je o správnosti vojenské akce proti prominentnímu nacistovi skálopevně přesvědčena.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
