Eduard Stehlík: Berlínská zeď byla symbol i místo smrti. Padla díky chybě komunistického funkcionáře
Berlínská zeď rozdělovala město 28 let. Odhaduje se, že stála za smrtí 200 lidí. „V životě mě nenapadlo, že bych pád berlínské zdi viděl,“ vzpomíná vojenský historik.
Berlínská zeď rozdělovala město 28 let, 2 měsíce a 27 dní. Od jejího pádu v sobotu uplyne 30 let. „Když šly v televizi záběry, jak lidé přelézají berlínskou zeď, řekl jsem si: To není možné! Tím pádem to brzy skončí i u nás.“
„Nevěřil jsem tomu. Zíral jsem na to doslova s otevřenou pusou. Protože mě v životě nenapadlo, že bych pád berlínské zdi viděl,“ vzpomíná vojenský historik Eduard Stehlík v pořadu Jak to vidí na Dvojce.
První oběť už deset dnů po vzniku
Zeď vznikla proto, aby zabránila útěku obyvatel východního bloku na Západ. „Postupem času se stala obludným symbolem rozdělené Evropy.“ Její první obětí byla jen deset dní po jejím vzniku 22. srpna 1961 Ida Siekmannová.
Poslední obětí byl Winfried Freudenberg 8. března 1989. O celkovém počtu obětí berlínské zdi se vedou spory. Předpokládá se, že jich bylo na dvě stě. Na pádu zdi je zajímavé, jak k němu došlo.
Paradoxní konec místa smrti
„K pádu zdi došlo tak, že komunistický funkcionář udělal chybu. Günter Schabowski ve svém televizním projevu zmínil, že se může cestovat i do západních zemí. A na otázku ,Kdy?` odpověděl: Ihned,“ doplňuje vojenský historik.
„Berlínskou zeď vidím nejen jako symbol, ale i jako místo smrti celé řady lidí, kteří přišli o život z jednoho jediného důvodu. Protože chtěli žít svobodně a v normální společnosti, kde je nikdo nebude trestat za to, co říkají,“ zdůrazňuje Stehlík.
Berlínská zeď ukazuje sílu lidí
„Zeď ukazuje, jak strašně rychle se mohou podmínky změnit z relativně svobodných v naprosto totalitní. Na druhou stranu ale i to, co vypadá nezbořitelné a navždy, se může během několika málo minut sesypat jako domeček z karet.“
„Měli bychom být opatrní, aby se něco podobného neopakovalo, ale také si uvědomit, že síla lidí je taková, že podobné zdi tady nebudou věčně.“
Další témata rozhovoru: 100 let generálního štábu; den válečných veteránů; 80 let od smrti Jana Opletala; proč téměř nikdo netuší, kde je pohřbený?
Související
-
Ivan Hoffman: Když stojíte na správné straně, tak zeď moc nevadí
Berlínská zeď padla 9. listopadu před 25 lety. Se změnou se Němci vypořádávají stále. Navíc podobné zdi stále rostou. Varuje před nimi i Michail Gorbačov.
-
Pavel Kosatík: Vliv KGB tady zůstal! Když tohle připustíte, porozumíte polistopadovému vývoj
Proruský postoj má u nás hluboké kořeny. Sahá až k napoleonským válkám. Přesto jsme se ani před 100 lety nestali socialistickou zemí.
-
Přepis: Jak to vidí Eduard Stehlík - 8. listopadu 2019
Jak to vidí vojenský historik Eduard Stehlík.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
