Dystonie je jako chybný software v mozku, který se neustále vtírá, popisuje vážnou poruchu neurolog

Doc. Robert Jech
Doc. Robert Jech
Co to je a jak působí hluboká mozková stimulace na Parkinsonovu chorobu a svalové dystonie? Jaká je budoucnost léčby těchto obávaných chorob, vysvětlil v Magazínu Leonardo neurolog Robert Jech z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Dystonie je porucha řízení pohybu,“ uvedl lékař. „Dějí se vám pohyby, které nechcete, aby se děly. Jedná se o křeče nebo kroutivé pohyby, které mohou zachvátit jednu část těla, ale také všechny svaly v těle.“

Výsledkem je nekoordinovaný pohyb, který znemožní dělat cokoli smysluplného, tyto projevy navíc bývají bolestivé. „Dochází k nadměrným křečovitým stahům, které nejdou ani vypnout, ani potlačit.“

Dystonie je poměrně časté onemocnění. Nemocných s touto diagnózou jsou v České republice tisíce. „Až 90% úspěšnost nabízí léčba pomocí botulotoxinu. Ten aplikujeme do aktivních svalů, které se projevují nadměrnou křečí,“ popsal Jech.


„Dystonii si představujeme jako jakýsi abnormální program, jako chybu v software, která je nahraná ve struktuře mozku zvané bazální ganglia . Tam máme uloženy motorické rutiny, po kterých saháme, když potřebujeme udělat něco, co jsme dlouho učili, jako je třeba jízda na kole nebo chůze. Bohužel jedním z programů, které jsou zde uloženy, je i dystonický program, který u některých pacientů z neznámých příčin najednou vyskočí. Pacient nechce, aby tento program běžel, ale on se neustále vtírá a vtírá. Svaly za to nemohou, nervy za to nemohou, mícha za to nemůže, ale je to abnormální program, který je neustále aktivován někde v hloubi v mozku.“

Pokud neuspěje léčba botulotoxinem, je na místě úvaha o léčbě tzv. hloubkovou mozkovou stimulací. „Ta spočívá v tom, že ze dvou návrtů v lebce zavedeme elektrody přímo do struktur v mozku, kde tyto nechtěné programy sídlí, elektrodu propojíme s kabelem, který vedeme pod kůží krku až do horní části hrudníku, kde je implantován neurostimulátor.“

„Neurostimulátor má rozměry podobné jako kardiostimulátor, a neustále vysílá impulsy, které do značné míry potlačují tento program, který se neustále dere na povrch. Jinými slovy: vnutíme mu náš vlastní program, který jsou tyto struktury nuceny poslouchat, jako kdybychom měli silnější signál,“ vysvětlil neurolog.

Výsledkem pak je, že pacient začne koordinovat své pohyby, začne lépe zvládat každodenní činnosti jako pohyb, chůze, řízení polohy hlavy a pohyby rukou. „Dystonie v podstatě zmizí,“ dodal expert.

„Tato metoda není určena pro všechny pacienty, ale pro ty, u kterých konvenční léčba především botulotoxinem a dalšími léky selhala,“ doplnil neurolog Robert Jech.