Dýky, luky a zranění. Nový výzkum mění pohled na život staroegyptských princezen

Dášhúr je velmi známá archeologická lokalita s nekropolí faraonů ze čtvrté, dvanácté a třinácté dynastie. Nacházejí se tam i soukromé hrobky. Leží asi 25 kilometrů od známých pyramid v Gíze.

Právě odtud pocházejí kostry egyptských princezen, které vědci prozkoumali. Bohužel se našly už bez lebek, které archeologové před 100 lety převezli jinam a ztratily se. 

Staroegyptské symboly

K novým poznatkům přispěla věda zvaná bioarcheologie. Díky ní se přišlo na to, že tyto ženy aktivně střílely. Na některých kostrách badatelé našli dokonce i stopy po zranění.

„Snažili se aktivity ze života princezen dát do souvislosti s nalezenými artefakty, s celým nálezovým kontextem i s prostorovým uspořádáním hrobek,“ vysvětluje antropoložka Anna Pankowská.

Vedle ženských koster se našly dýky, luky a šípy nebo zbraň podobná pozdějšímu palcátu. Trénink v používání zbraní byl na kostře patrný. K možnosti, že se ženy účastnily nějakých bojů, jsou ale odborníci spíše skeptičtí.

„Já bych se víc klonil k symbolické rovině, k tomu, že jde o artefakt, který má v hrobě symbolickou funkci,“ doplňuje antropolog Lukáš Friedl. Podle něj vědcům chybí také srovnání s ostatky běžné populace z té doby. 

Elitní kratochvíle

Kosterní pozůstatky sice odrážejí aktivitu dcer panovníka, ale z kostry samotné nelze vyvodit, jaký mohl být účel jejich případného tréninku se zbraněmi.

„Je pravděpodobné, že to bylo něco jako sport nebo kratochvíle pro elity,“ uvažuje Anna Pankowská. Připomíná, že existují také reliéfy z období egyptské Nové říše, kde jsou vyobrazeny ženy s lukem.

Linie klobouku

Stopy zranění z boje na lebce antropologové často nacházejí nad takzvanou linií klobouku. Účast v boji se pozná také podle takzvaně obranných zranění na předloktí.

Moderní metody výzkumu vyvracejí zažitou představu, že co bojovník, to většinou mladý muž. „Revidují se některé starší výzkumy, kdy se kostry přisuzovaly jen mužům-bojovníkům. Pomocí DNA jsme zjistili, že tam byly i ženy,“ uzavírá Anna Pankowská. 

Proč se princezny ze starého Egypta učily střílet z luku? O čem svědčí stopy osmi pravěkých mužů z Keni? Co jsme se dozvěděli o nemocech díky 3500 let starým ostatkům dětí z Vietnamu? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují antropologové Anna Pankowská a Lukáš Friedl a student Dan Káčerek.