Dvoudenní návštěvu Moskvy ukončila dnes americká ministryně zahraničí Gondoleezza Riceová

20. duben 2005

Návštěva šéfky americké diplomacie začala velmi dramaticky - než kolona aut s americkou delegací stačila dojet do luxusního hotelu Renaissance, ozval se tam anonymní telefonát. Mužský hlas oznamoval, že v hotelu, kde má americká ministryně a její doprovod bydlet, je bomba. Jak se dalo očekávat, žádná výbušnina nalezena nebyla, ale bezpečnostní služba paní Riceové rozhodla, že celá delegace se pro jistotu ubytuje ve známém Spaso Housu, tedy v rezidenci amerického velvyslance v Moskvě.

Světová média se velkou netrpělivostí očekávala, jak daleko americká ministryně zajde v kritice současného stále autoritářštějšího režimu Vladimira Putina. Hlavní výhrady však paní Riceová, která už několik dní předem znovu tlumočila americké obavy "z deficitu demokracie v Rusku", nepronesla před svými vysoce postavenými hostiteli, ale již včera na palubě letadla, jímž do ruské metropole cestovala. Jak dnes konstatovaly známé ruské elektronické noviny gazeta.ru, bylo to jakési "napomenutí z nebes". "Pokud jde o demokracii, trendy nejsou příznivé," řekla Condoleezza Riceová reportérům na palubě svého speciálu. "Centralizace státní moci v prezidentském úřadě na úkor vyvažujících institucí, jako jsou Státní duma či nezávislé soudnictví, je zjevně velmi znepokojivá. Velmi znepokojivá je i absence nezávislého média v elektronické sféře." Konec citátu. Jak říkají dnešní ruská média, trochu podivné varování šéfka americké diplomacie adresovala ještě před příletem do Moskvy samotnému Vladimiru Putinovi. Prý by nebylo možné označit za pozitivní, kdyby ruský prezident Vladimir Putin změnil ústavu tak, aby mu umožnila ucházet se o třetí po sobě jdoucí prezidentský úřad. Jak se zdá, Washington považuje podobný vývoj za docela reálný - i přesto, že Putin v poslední době při několika příležitostech prohlásil, že se nebude snažit udržet u moci, až jeho druhé a podle ústavy poslední funkční období v roce 2008 vyprší.

Paní Riceová ovšem zároveň zdůraznila, že nic nenasvědčuje tomu, že by se země vracela k totalitní minulosti. Za důkaz sílící demokracie označila očekávanou účast opozice v příštích prezidentských volbách a také nedávné protesty proti sociálním reformám.

Prezident Putin během dnešní schůzky s Condoleezou Riceovou zdůraznil její osobní zásluhy o rozvoj vztahů mezi oběma zeměmi a zdůraznil, že během svého pobytu v prezidentském úřadu navázal s někdejší poradkyní George Bushe pro otázky národní bezpečnosti velmi dobré pracovní kontakty a mimo jiné specialistkou na Rusko. "Vztahy Ruské federace a Spojených států amerických se na dnešní vysokou úroveň dostaly za vaší bezprostřední účasti," řekl doslova ruský prezident.

Mírně disharmonický tón zazněl jen v rozdílné intepretaci schůzky paní Riceové s ruským ministrem obrany Sergejem Ivanovem. Zatímco americká ministryně zahraničí v rozohoru pro známou nezávislou rozhlasovou stanici Echo Moskvy prohlásila, že s Ivanovem mluvila také o vzájemných kontrolách jaderných zařízení využívaných pro vojenské účely, Ivanov naopak uvedl, že o těchto otázkách se během pracovní schůzky vůbec nemluvilo. Jak ale konstatovala agentura AP, už rozhovor na téma rusko-americké spolupráce v mezinárodních otázkách v již zmíněném rádiu Echo Moskvy vyzněl pro Rusko překvapivě pozitivně. Riceová se v Moskvě netajila také tím, že by nepovažovala za vhodné, aby Rusko bylo pro již zmiňovaný deficit demokracie vyloučeno ze skupiny nejrozvinutějších států světa G7, či s Ruskem G8. Právě naopak - paní Riceová se domnívá, že má-li být Rusko ze strany demokratického světa pozitivně ovlivňováno, nelze připustit, aby se dostalo do mezinárodní izolace.

Návštěva šéfky americké diplomacie byla v každém případě méně konfrontační než možná leckdo očekával. Není divu - už za necelé tři týdny přicestuje do Moskvy na oslavy šedesátého výročí konce druhé světové války i americký prezident George Bush. Těsně před touto slavnostní událostí zřejmě nemá ani jedna ze stran chuť vzájemné vztahy zbytečně zatěžovat nějakými zásadními výhradami a obviněními. Tím spíš, že - řečeno s Colndoleezzou Riceovou - "Spojené státy Rusko v žádném případě nepovažují za strategického nepřítele". Dodejme k tomu také, že Američané Rusko i nadále chápou jako důležitého spojence ve válce proti světovému terorismu, a to je samozřejmě argument, který taky hodně váží.

autor: ldo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.