Dvory a rezidence ve středověku V.

21. září 2010

Jak se vyvíjela dvorská domácnost? Kdy vznikl post hofmistra a podkomořího? Jak se jednotlivé funkce postupně diferencovaly? Právě tyto odpovědi vám nabídne pátá část seriálu Dvory a rezidence ve středověku s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR.

Tři základní skupiny
Ve čtvrtém pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku jsme si dvořany rozdělili na tři základní skupiny: nobilitu, duchovní a služebníky. Podobně ve svém díle Ökonomika ve 14. století postupoval také Konrád z Megenberku:
"Služebníci jsou tedy rozděleni za prvé co se týče různých cílů, k nimž jsou určeni, na tři skupiny, protože jedni služebníci jsou čestní, další užitkoví a konečně další přidružení."

K nejstaršímu jádru dvorských úřadů patřil číšník, stolník, maršálek a komorník. Tyto úřady se nejen v dalších letech upevňovaly, ale zároveň se rozšiřovaly jejich pravomoce.

Z výstavy Listujeme ve středověkých rukopisech

Dvůr versus domácnost
U středověkého dvora platila v podstatě stejná pravidla jako v každé dnešní domácnosti. Nejzákladnější lidské potřeby jsou stále stejné.

Z výstavy Listujeme ve středověkých rukopisech

S PhDr. Danou Dvořáčkovou si můžeme představit jednotlivé sloužící, kteří v domácnosti dvora ve středověku působili.

Dvůr manželky císaře podle Konráda z Megenberku
V díle Ökonomika od Konráda z Megenberku nám do dnešních dní zůstal popis ideální podoby dvora manželky panovníka, se kterým se můžeme také seznámit.

Z výstavy Listujeme ve středověkých rukopisech

Příště
Jak byli služebníci odměňováni? Jak fungovalo zásobování dvora? Také na tyto otázky vám odpoví další část seriálu Dvory a rezidence ve středověku v historickém magazínu Zrcadlo s premiérou 12. února 2010.

Z výstavy Listujeme ve středověkých rukopisech
autor: Adriana Krobová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.