Dvorecký most končí v urbánní džungli. Chtěl jsem, aby tam bylo něco, co vás zaujme, říká Kintera
Dvorecký most v Praze je v plném provozu. Veřejný prostor kolem mostu budou postupně doplňovat umělecká díla Krištofa Kintery. „Když jsem poprvé viděl siluetu toho mostu, byla to láska na první pohled. Takže jsem nechtěl vůbec zasahovat do elegance stavby a zaměřil jsem se na jeho složitá přilehlá místa,“ přibližuje umělec v Osobnosti Plus.
„Každý most má privilegium spojovat dva břehy, to je samo o sobě nádherná funkce. Když slýchám, že most má nějakou zbytečný dovětek nebo proč se tam dějí věci kulturního rázu, tak často poukazuji na Karlův most a ptám se, proč jezdí tolik lidí do Prahy,“ argumentuje Kintera.
Čtěte také
Jeho díla a nápady upraví zejména veřejné prostory přiléhající k mostu na obou jeho březích. Cílem je vycházet z aktuálního rozložení a zároveň dodat místům nový smysl, aby nebyla zastíněna samotným mostem a nechřadla.
„V Podolí mostovka zastřešuje 42 metrů dlouhou a téměř 17 metrů širokou plochu. Intuitivním způsobem jsme ji dál štěpili a samovolně nám z toho vypadl skatepark, protože po kubismu se dobře skejtuje,“ popisuje. „Ale přišlo nám to příliš jednoduché, a tak jsme k tomu chtěli vytvořit kulturní platformu, kde bude život.“
Součástí proto bude veřejný jukebox na bázi QR kódů a hudební nabídka odpovídající náladám posluchačů.
Celý svět na brownfieldu
Na druhém břehu se architekti museli vyrovnat s vysokou dopravní vytížeností a nízkou bezpečností. Jejich hlavním záměrem proto bylo přinést na místo trochu optimismu a naděje.
„Na Smíchově most přijíždí do křoví plného prezervativů a injekčních stříkaček a vedle stojí nejvíc přepadávaná pumpa v Praze. Z jedné strany projíždějí vlaky na Smíchov, z druhé strany jezdí auta na Barrandovský most, nad tím jezdí tramvaje, autobusy. Je to uprostřed urbánní džungle. Přišlo mi skvělé, aby tam bylo něco, co vás zaujme,“ vysvětluje Kintera.
Rozhodl se pro projekt Světla proti temnotě, který spočívá ve vybudování zahrady a jejím osázení pouličními lampami z celého světa – od Česka, přes Německo, Mexiko, Maďarsko až po Tichomoří.
„Temnota je všude kolem nás a bohužel se projektuje do všech temných věcí, které se dějí. Světlo vždycky fungovalo jako kontradikce k tomu,“ poukazuje umělec. „Když se pokusíme symbolicky přivézt světlo ze všech koutů světa na jedno specifické místo v Praze, tak chceme poukázat na pozitivní energii světla a propojit svět na tomto periferním brownfieldu.“
Proměna ale čeká i zmíněnou čerpací stanici – architekti chtějí odstranit přebytečný plast a dodat místu nový účel, třeba přidat knihkupectví nebo stánek s občerstvením.
Optimismus veřejného prostoru
Z vizualizací a podoby Dvoreckého mostu již nyní soudí, že rekonstrukce bude úspěšná a kladně se zapíše do podoby pražského veřejného prostoru.
Čtěte také
„Od té doby, co žijeme ve svobodné zemi zájem o společná prostranství až exponenciálně vzrůstá. Můžeme velice snadno artikulovat a někdy až štěkat naše názory na sociálních sítích, protože teď každý, kdo si něco myslí třeba o mostě nebo situaci před popelnicemi, to může zveřejnit,“ uzavírá Kintera. „Na Praze vidím, že se třeba hodně zlepšily podmínky pro cyklistiku, tak jsem ke změnám optimisticky naladěn.“
Proč prodal své dílo za štangli salámu? Stihne se dostavba okolí Dvoreckého mostu podle plánu? A patří do umění bezohlednost? Poslechněte si záznam celého rozhovoru. Ptá se Světlana Witowská.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
