Důvěru k budoucnosti nemám, přiznává filozofka Hogenová. V pandemii nám jde totiž o „kejhák“

Důvěru k budoucnosti vedoucí Katedry filozofie na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy nemá. Vysvětluje to na pojmu ontologická nouze. 

Čtěte také

Politický filozof Deneen: Liberalismus selhal. Zničil základy toho, co můžeme považovat za pilíře dobrého života

„Ontologická nouze je bytná nouze, kdy jde o kejhák, jde o životy. Jestli zemřelo 5 milionů lidí na světě, musíme se ptát: Proč? Kde se to vzalo? To je nejdůležitější, kde se ta potvora, ten koronavirus vzal. A protože vím, že na světě je spousta laboratoří, které se věnují studiu těchto malinkých potvůrek, tak je mi jasné, že je úplně klidně možné, že to odněkud frnklo,“ naznačuje.

Připouští, že koronavirus může být i přírodního původu. Přiznává ale, že osobně tomu příliš nevěří.

„Tuto myšlenku občas v sobě prostě mám. A ráda bych se jí zbavila. A protože je celá věda postavena na pravděpodobnosti a v podstatě jí nejde o pravdivost, dává mi to možnost tázat se, jestli to tak je opravdu. Z filozofie totiž víme, že v přírodě se všechno děje v kontinuu a po pomalých krocích. Mohu se mýlit, ale osobně mě tak trošku zaráží to, že je tento virus schopen tak rychlé proměny k horšímu,“ naznačuje.

Nestačí jen vypočítávat tvrdá data

Podle filozofky je v médiích málo otázek, které míří k úplnému vyšetření původu viru, které by bylo naprosto jasné a jednoznačné. Chápe, že je to těžké, ale upozorňuje, že jakmile se přestaneme tázat bytostným způsobem, je zle.

Čtěte také

Neočkovaní jsou černí pasažéři, nechtějí nést rizika. Spravedlivé je povinné očkování, tvrdí filozof Černý

„Je zle, i kdyby to mělo být třeba marné. Myšlení nemůže být založeno pouze na počítání tvrdých dat, která nás zavalují jako oceán a nic podstatného nám neříkají. Spíš nás jakoby od bytostného tázání odlákávají. To, co je podle filozofujících důležité, je rozumět situaci, do které jsme vrženi. Ne jen vypočítávat tvrdá data. Což se děje,“ konstatuje.

Vysvětluje, že u filozofů znamená rozumění něco jiného než je ontické vědecké experimentální empirické počítání nějakých jevů, jejich srovnávání a tak dále.

„Podle nás to znamená, že pandemie je odpovědí na nějaké otázky. A my ty otázky musíme vytrhnout ze skrytosti, ve které doutnají,“ vysvětluje.

Proč se to nemohlo nestat?

Zásadní otázka podle filozofky je: Proč se to nemohlo nestat? „A já ji postrádám v médiích i ve vědecké obci. Spíš se pořád ve vědě něco nového začíná počítat, srovnávat. Ale vědci se zkrátka neptají bytostně,“ doplňuje.

Čtěte také

Filozof Petříček: Jsme zvláštní horda neurotiků, která se děsí toho, co je i co přijde. A zhoršuje se to

Vědci podle ní myslí karteziánským způsobem, což je myšlení, které jde po jistotě.

„Když se jde jen tímto matematickým myšlením, jsou to fakta, která platí pro vědu, ale chybí tady porozumění, které je důležité pro všechny lidi na planetě, které člověku umožní se trošku vyznat v životě,“ myslí si filozofka Anna Hogenová.

Jak jí pomáhá filozofie zvládnout současnou krizi? Čím si vysvětluje, že vláda by se za řízení koronavirové pandemie neměla kritizovat? A proč si myslí, že úspěch neomarxistů je v chytrém lhaní? Poslechněte si celou Osobnost Barbory Tachecí.