Důsledek prezidentské amnestie. Počet zaměstnaných vězňů klesá
V Česku pracuje asi jen polovina vězňů. Ostatní zaměstnání odmítají, anebo pro ně práce není. Přitom uvěznění jednoho člověka stojí víc než tisíc korun denně.
Za 18 tisíc odsouzených daňoví poplatníci ročně zaplatí víc než 6 miliard korun. Mohli by si trestanci na sebe vydělávat víc? Kdo to zařídí? A jak?
Pětapadesátiprocentní zaměstnanost odsouzených hlásí pro letošní rok vězeňská služba. Přitom ještě loni to bylo 61 procent a rok předtím dokonce 67 procent.
Kolem této hodnoty se dnes drží jen nejúspěšnější české věznice, třeba káznice v Oráčově u Rakovníka. Tato věznice před 7 lety postavila výrobní halu a shání zakázky. Většinou jednoduché ruční práce pro vězně.
Lepší mít práci, než sedět na baráku
Do výrobní části areálu vjíždí někdy i 10 kamionů denně velkými stříbrnými vraty. „Jsou tady kamery v podlaze a snímač tepové frekvence. Kdyby tam byla ukrytá nějaká osoba, ono to sejme tepovou frekvenci a zaznamená,“ popisuje protiútěková opatření ředitel věznice Bohuš Veselý.
Kolem areálu je oplocení jako z amerického filmu. Do montážní haly přichází vězni průchody přímo z káznice, popisuje vedoucí oddělení zaměstnávání Věra Hejdová. „Jsme v hlavním prostoru haly, kde odsouzení mají zóny, jsou to tiskařské věci, vkládání tiskovin do obálek.“
Drobnou pohlednici s koťátkem se snaží umístit do obálky muž s velkýma potetovanýma rukama. Lepením reklamních obálek dnes strávil několik hodin, stejně jako šestatřicetiletý Honza, který sedí vedle.
„Jsem tu tři roky, sedím za podvod. Celou tu dobu jsem tady v dílně. Pořád je lepší mít nějakou práci, než sedět na baráku.“
V hale je 37 vězňů, při větší zakázce to může být až 80 odsouzených. Další dílny jsou uvnitř káznice, dodala vedoucí Věra Hejdová. „Tiskoviny, kávové sety, příborové sety zkompletují a zataví do igelitového sáčku.“
Okamžitá výrobní kapacita a výhodná mzda
Vězni za svou práci dostávají maximálně čtyři a půl tisíce měsíčně, náklady na své uvěznění, tedy asi tisícovku za den, tak nemají šanci zaplatit a většinu platí stát. Vězňům zbyde na dluhy a výživné na děti. Podle ředitele věznice Bohuše Veselého je mezi vězni o práci velký zájem, a tak se na zaměstnání sestavují pořadníky.
„Upřednostňujeme odsouzené, kteří mají soudem uloženy pohledávky, anebo výživné na děti.“
Vedoucí oddělení výkonu trestu Tomáš Pták je přesvědčený, že odsouzené k práci mnohem víc motivuje naděje na vlastní prospěch. „50 procent odsouzených práci z civilního života zná. Ta druhá skupina pracovní návyky nikdy žádné neměla. Ničím se nevyučili. Jedinou kvalifikaci získali během předchozího výkonu trestu v jiné věznici.“
V oráčovské věznici je přes 500 vězňů, do práce se hlásí většina z nich. Současná zaměstnanost je 64 procent. To výrazně převyšuje celostátní průměr 55 procent. Největší zakázky dodává věznici podnikatel Ladislav Růžička. Výrobní halu si od káznice pronajímá a vězně pravidelně zaměstnává.
„Máme rámcovou smlouvu, s taxou za nájem haly, výrobních prostor. Máme stanovenou hodinovou mzdu. Vězeň, než začne pracovat v normě, si tu práci musí vyzkoušet, aby se přesvědčil o tom, že práce se dá stihnout za daný čas, to se kontroluje. Jsme omezeni prostorem, to znamená, víc než 70 osob v hale mít nemůžeme,“ říká Ladislav Růžička, starší muž s knírkem.
Spolupráci s věznicí si pochvaluje. „Výhodou je okamžitá výrobní kapacita. Když dojde k onemocnění pracovníka, nahradí se jiným, nejsou žádné výpadky. I výhodnější mzda, než je venku v civilu.“
Nejvyšší zaměstnanost ve Znojmě
V ženské věznici ve Světlé nad Sázavou zahájil výrobu v listopadu minulého roku. „V menším, tam nemají výrobní halu, je to v prostorách věznice. Pracuje pro nás jenom 25 žen.“
Výrobní hala ve věznici v Oráčově u Rakovníka je sice výjimečná a káznici pomáhá snižovat náklady, prim zaměstnávání odsouzených ale nedrží. Ještě vyšší zaměstnanost, asi 75 procent, hlásí Ludmila Fendrichová, zástupkyně ředitelky káznice ve Znojmě. Tam si své tresty odpykává asi 200 odsouzených.
„Je to ovlivněno i sezónní prací, v letních měsících a na podzim je zaměstnanost větší. Ozývají se firmy, jsme ve vinařském kraji, kdy začínají práce se sběrem hroznů. Jsou firmy, které nás kontaktují každý rok a berou si odsouzené na práci.“
Část znojemských vězňů pomáhá přímo v káznici, v kuchyni, při úklidu nebo v dílnách. Odsouzené, kteří jsou v mírnějším režimu, si na výpomoc při stavebních pracích nebo do jiných služeb najímají firmy, které oslovuje sama věznice. Průměrná mzda odsouzených je kolem 4000 korun měsíčně.
„Věznice ze zaměstnávání sama finanční prospěch nemá, ale jde o to, že odsouzení si hradí náklady výkonu trestu a další závazky, například výživné na děti.“
Další věznicí, která drží zaměstnanost trestanců nad 60 procenty, je věznice Rýnovice v Jablonci nad Nisou, kde je 550 vězňů. Ti se uplatňují jako údržbáři nebo kuchaři ve věznici. Část odsouzených pracuje i pro firmy z okolí.
„Odsouzení kompletují elektrické zásuvky a součástky pro automobilový průmysl, opracovávají zinkové a pryžové odlitky. Asi 35 odsouzených pracuje v areálu firmy zabývající se výrobou pro automobilový průmysl. Zaměstnáváme vězně zařazením do práce u firmy, která má v areálu pronajaté prostory,“ upřesnila mluvčí Monika Králová s tím, že zaměstnanost odsouzených ve věznici Rýnovice od prezidentské amnestie z roku 2013 mírně stoupá.
Jak jsme zmínili na začátku, celorepubliková průměrná zaměstnanost vězňů v posledních třech letech naopak klesla. Podle věznic je to stále důsledek prezidentské amnestie. Ministerstvo spravedlnosti by uvítalo, kdyby ředitelé káznic více přemýšleli nad tím, jak zaměstnanost vězňů zvýšit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
