Dušan Klein nebyl ani tak režisér, jako spíš otec nás herců, vzpomíná Ladislav Goral

21. únor 2022

Ladislav Goral se narodil v roce 1939 na středním Slovensku. Ve 14 letech odešel do Prahy, kde studoval a pracoval. Profesionálně se věnoval muzice a sociální práci. Po roce 1989 pracoval na sekretariátu Rady vlády pro národností menšiny. Mezi jeho další aktivity patřilo i filmové natáčení. Hrál v mnoha filmech, a to díky příležitosti, kterou mu dal režisér a scénárista Dušan Klein, který zemřel v lednu 2022.

režisér Dušan Klein při práci

Pane Gorale, jak jste se seznámil s Dušanem Kleinem?

“Seznámili jsme se, když nám oběma bylo 14 let, a to na castingu filmu Můj přítel Fabián. Jenomže od byl lepší než já, musím smeknout. Vypadal líp než já, což jsem mu záviděl.”

Vypadal víc romsky než vy?

“Ano. Tak to jsme se seznámili poprvé.”

To měl být váš první film?

“Ano. A podruhé jsme se potkali u pana Jireše, když se připravoval film Cauza Králík. To už byl známým režisérem. Chvíli jsme na sebe koukali a on mi povídá, že mě odněkud zná. A dokonce si vzpomněl, že jsme se potkali na castingu.”

Tedy úplná náhoda.

“Úplná náhoda po několika letech. Nakonec jsme se tedy doopravdy poznali, on jako režisér a já jako herec ve filmu Causa Králík.”

Vy jste Dušanu Kleinovi pomáhal s natáčením tím, že jste učil lidi romsky.

“Ano. Třeba Petra Čepka, Ivanu Chýlkovou – Večerní svítání, to byl nádherný film, Jirku Krampola v Doktorovi na vejminku. I když to točil jiný režisér, pan Klein byl férový člověk a dohazoval mě režisérům. Díky němu jsem natočil 17 filmů.”

A jak se, pane Gorale, stalo, že jste se dostal k natáčení filmů a jaká byla vaše první filmová role?

“Causa Králík s Jirešem, kde jsem hrál Demetera, neplodného člověka. Kvůli této roli se mi pak léta smáli kamarádi. On pan Jireš se znal se Zdeňkem Pincem, mým kamarádem, který byl asistentem Patočky na Filozofické fakultě. A právě Zdeněk mě k filmu doporučil, že rozumím romštině a pak jsem se teprve podruhé potkal s Dušanem Kleinem.”

Vy jste znal Dušana Kleina nejen jako režiséra, ale i v soukromém životě. Jaký byl?

“Slušný, velice chytrý a inteligentní pán. Ta jeho dýmka mu snad dávala rozumy. On snad nebyl ani režisér, spíš táta herců. Nevadilo mu, když někdo udělal chybu, prostě se to jelo znovu. A podruhé už to každý musel splnit, protože to řekl tak laskavým způsobem, že to ani jinak nešlo. Nebyl to jenom režisér, ale pan člověk.”

autor: Dušan Vágai
Spustit audio