Důležitější než procenta jsou schopnosti. Stav armády ukáže pouze reálná situace, připomíná analytik

V českém prostředí podle něj dochází k tomu, že část relevantních obranných výdajů se nachází mimo kapitolu ministerstva obrany. A úkolem zmocněnce prý bude zajistit lepší komunikaci mezi rezorty a směrem k aliančním plánovačům, aby bylo jasné, co všechno tvoří výdaje na obranu. A ministr obrany na to prý nestačí.

Čtěte také

Jakub Landovský: Poučme se u spojenců a nevymýšlejme kolo. Dvou procent na obranu lze dosáhnout za rok

„On má plno dalších úkolů a domnívám se, že vláda v tomto složení, v jakém je, logicky naznala, že je potřeba komunikaci zlepšit,“ dodává s tím, že Landovský byl náměstkem ministra obrany i velvyslancem při NATO. Bude také hostem konference Českého rozhlasu Plus Křehká bezpečnost.

Čisté obranné výdaje Česka nyní dosahují 1,78 procenta HDP a podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) vláda může dvou procent dosáhnout, aniž by musela dělat úhybné manévry s platbami. Výše výdajů prý ale nic nevypovídá o stavu armády či obranyschopnosti země.

S tím souhlasí i Petráš – stav armády je zároveň jedním z atributů nezávislosti státu, o němž lze jen těžko hovořit ve veřejném prostoru, protože informace podléhají utajení. „To, v jakém je armáda stavu a jak dokáže plnit úkoly, ukáže pouze a jedině reálná situace,“ konstatuje odborník z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií.

Těžké časy pro nábor

Do konce května by měla být zpracována koncepce výstavy armády České republiky, která odráží platnou bezpečnostní strategii přijatou v roce 2022 na summitu Severoatlantické aliance v Haagu. A od ní se odvíjí také akviziční proces zbraní a vojenského materiálu.

Čtěte také

Bahenský: Máme se dobře, položit život za vlast se spíš nevyplatí. Výchova k vlastenectví to nezlomí

Jednotlivé alianční země mají stanovené své úkoly, které vyplývají také z jejich geografického umístění. „Česko je především tranzitní zemí, připravuje infrastrukturu pro zajištění obrany na východním křídle. A z toho vyplývají úkoly, které naplňuje, a to nejen armáda,“ vysvětluje.

Petráš se ale také pozastavuje nad tím, že v debatách převažuje důraz na techniku, zatímco menší pozornost je věnována personálnímu obsazení, s čímž se armáda dlouhodobě potýká.

„Můžeme sledovat konkurenci civilního trhu práce i demografické aspekty a požadavky na technickou kvalifikaci vojáků. Dobrá ekonomická situace tomu ne vždy nahrává, spíš naopak. Náboru kvalitních lidí, kteří jsou schopni armádu posílit, jak ta očekává, nahrávají spíš ekonomické a sociální problémy,“ uvádí.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.