Duchovní hudba počítá s dozvukem. Sedněte si doprostřed kostela a zažijete vesmírnou hudbu sfér, radí dirigent Luks

Hudbu miloval od útlého dětsví a jeho muzikantské začátky jsou spojené s klavírem a lesním rohem, během studia na konzervatoři přidal navíc cemballo.

Čtěte také

Collegium 1704: Dvacet let hudební slávy. Poslechněte si průřez oceňovanou diskografií českého barokního ansámblu

„Se starou hudbou jsem se začal sbližovat už jako malé dítě. S rodiči jsme často navštěvovali historické památky, jezdili jsme po hradech a zámcích. A mě logicky začalo zajímat, jaká hudba v těchto prostorech zaznívala,“ uvádí Luks.

Historie jej pohltila natolik, že se rozhodl pro studium staré hudby ve Švýcarsku. Současně také začal hrát v historicky orientovaných orchestrech po celé Evropě, což mu vnuklo nápad na založení podobného souboru i v jeho rodných Čechách.

„Idea musela dozrát a přetavit se v odvahu. A tak jsem svůj malý komorní, nepravidelně fungující ansámbl přetavil v barokní orchestr. A pokud bylo mým cílem provádět velká vokálně instrumentální díla Bachova, bylo zapotřebí založit i vokální ansámbl. Tudíž jsem založil Collegium Vocale 1704,“ vzpomíná Luks.

„To už máte pohromadě poměrně velký provozovací aparát, který musí někdo řídit. A tak mi nezbylo nic jiného, než se ujmout vedení souborů a všechno si to vyzkoušet – manažersky, organizačně, produkčně i umělecky.“

Vesmírná hudba sfér

Vlastní orchestr mu navíc dává svobodu interpretovat díla podle vlastních představ a hrát i skladby autorů, kteří jsou na renomované hudební festivaly příliš okrajoví. Typickým příkladem hudebníka, kterého Collegium objevilo, je Jan Dismas Zelenka, podle jehož roku uvedení je i celý soubor pojmenovaný.

Čtěte také

Stabat Mater. Collegium 1704 propojilo tvorbu barokního velikána Jana Dismase Zelenky s italskými mistry

„V 80. letech, kdy mě barokní hudba začala zajímat, se o Zelenkovi nevědělo prakticky nic, ale i z toho mála, co existovalo, jsem nabyl dojmu, že tohoto pána bych chtěl blíže poznat,“ konstatuje. „Jakmile to bylo možné, začal jsem jezdit do Drážďan, kde bylo možné prolistovat si jeho rukopisy. Je to dílo rozsáhlé, bohaté, plné fantazie a emocí, zkrátka geniální.“

Zelenkovo dílo se Collegiu podařilo dostat na koncertní pódia, a dokonce i na programy prestižních festivalů, včetně velkého salzburského Festspiele. O existenci souboru se přitom dramaturg festivalu dozvěděl z nahrávky vysílané v rádiu – provedení ho zaujalo a na ten popud Collegium pozval.

„Přijeli jsme s programem složeným z Bacha se Zelenkou a reakce publika byla úžasná. Zpravidla víme, jak reaguje publikum na Bacha, ale Zelenka, to pro ně byl to pravé překvapení,“ podotýká Luks. „Od té doby jsme tam byli sedmkrát a je to velká pocta, protože je to evropský top festival, kde se pohybujete mezi naprostou světovou elitou, a dokonce ani ne každému z té světové elity se tam podaří vystoupit.“

Čtěte také

Chci se neustále posouvat a zdokonalovat, říká houslový virtuos Šporcl, který se neumí nudit

Po zkušenostech z různých světových koncertních sálů a festivalů vnímá nejen jak důležitý je pro jeho hudební směřování existence vlastního souboru. Ale zároveň jak je pro hudbu důležité místo, kde je hrána.

„Měli jsme možnost hrát v nejrůznějších krásných prostorách a řekl bych, že u duchovní hudby, více než u opery, hraje prostor velmi významnou roli. U kostela, kde se hrála liturgická hudba, se často počítalo s dozvukem. Nejsou to pouze estetické vjemy, ale je to fyzika,“ uzavírá Luks. „Běžte tam, kupte si vstupenku, sedněte si doprostřed a zažijete to, co středověcí teoretici nazývali vesmírnou hudbou sfér. Zvuk vás obklopí ze všech stran a rozvibruje vaše tělo do poslední buňky.“

Jak se diriguje hudební chaos? Kdo byl Jan Dismas Zelenka? A proč je důležité přinášet zapomenutá díla na koncertní podia? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Tatiana Čabáková.