Dublinská dohoda možná nefunguje, nový návrh ale nefunguje stoprocentně, tvrdí europoslanec

Včera tento návrh podpořily více než dvě třetiny Evropského parlamentu. Komise přišla se dvěma variantami změn azylového systému. První předpokládá, že by uprchlíky prosévala nějaká evropská instituce a podle distribučního klíče je rozdělovala do všech zemí unie. Druhá možnost je vytvořit trvalý mechanismus pomoci zemím v nesnázích, většinou těm na okrajích unie.

„Návrh mi přijde dobrý, centralizovaný systém je jediné dlouhodobě udržitelné řešení,“ uvedl v pořadu Pro a proti ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Podle něj není možné, aby Řecko mělo 800 tisíc žádostí o azyl a Česko 800. „Není možné, aby Němci měli milion, a my se tady s nimi handrkovali o 25 křesťanů, jestli je pošlou zpět.“

„Sdělení komise je dobrý výkop, řada věcí se nám tam nelíbí, ale podstata a smysl je správný,“ chválil ředitel.

Naopak Dublinská dohoda, která říká, že o žadatele o azyl by se měl kompletně postarat první stát, do kterého vstoupí, od začátku až po integraci, selhává, tvrdí Rozumek.

„Prvním státem je vždy Řecko, Itálie a východní státy EU. Dublin je přesně tím nefunkčním umělým konstruktem, který nefunguje,“ dodal.

Rozumek: „Dublin nutí lidi, posílat uprchlíky zpátky do těch prvních zemí jako Řecko nebo Maďarsko. Všichni vědí, že mají příbuzné nebo známé v západních zemích, takže to pak zkoušejí podruhé, potřetí počtvrté. To je přesně ukázka nefunkčního umělého konstruktu, který nefunguje a musí se vymyslet něco lepšího.“

Poslanec Evropského parlamentu za TOP 09 Jiří Pospíšil hlasoval jsem proti novému návrhu. „O azylu by do budoucna nerozhodovaly jednotlivé členské státy podle vlastních pravidel a zákonů, ale rozhodovalo by se o azylu centrálně, a žadatelé by byli distribuováni po Evropě.“

Pospíšil: „Možná, že Dublin nefunguje, ale to, co je navrženo nyní, nebude fungovat stoprocentně. Ti lidé nebudou chtít být v Rumunsku nebo Bulharsku, a to z různých důvodů, nejen ekonomických. Budou chtít být ve velkých bohatých státech, kde jsou mimo jiné už i jejich komunity a rodiny.“

„Je věcí každého státu, aby upravil své azylové zákony a jasně řekl, koho si pustí na své území, a koho nikoli,“ vyjádřil své přesvědčení politik.

Jeho kritika prý vychází z postulátu, že umělé konstrukce vymyšlené v Bruselu ohrozí Evropskou unii jako takovou.

„V tuto chvíli, kdy nás čeká hlasování o setrvání Británie v unii, by Evropská komise udělala lépe, pokud by se zaměřila na to, aby se naplnila dohoda s Tureckem, která funguje jen z části, dosud není dostatek úředníků v Řecku. Sama Evropská unie zatím neudělala vše, co podle dohody měla udělat,“ připomněl europoslanec.

Ten také upozornil na varovné výsledky šetření v západní Evropě. „Ty ukazují, že většina občanů Německa, Francie a Itálie si přeje zrušení Schengenu. Holandské referendum o přidružení Ukrajiny dopadlo odmítavě.“

„Atmosféra v Evropě je taková, že pokud budeme v Evropě vymýšlet umělé konstrukty přerozdělování uprchlíků, tak to může ohrozit podstatu samotné evropské integrace, a toho bych se nerad dočkal,“ shrnul Jiří Pospíšil.