Dubček a Svoboda – zachovali se zbaběle ve srovnání s F. Kriegelem v roce 1968?
Rok 1968 – naděje a jejich srpnový konec. Ten znamenalo podepsání takzvaného Moskevského protokolu, kdy představitelé Československa v čele s prezidentem Ludvíkem Svobodou a 1. tajemníkem ÚV KSČ Alexandrem Dubčekem uznali obsazení země vojsky Varšavské smlouvy.
Text se rodil velice těžce. Nejprve měli Češi předložit vlastní návrh, který Sověti odmítli. Následně předložili svůj koncept Sověti, který zase odmítali podepsat někteří českoslovenští představitelé.
Mezi nimi byli například Smrkovský nebo Dubček, nejvehementněji pak František Kriegel, který ho jako jediný nakonec nepodepsal i přes hrozbu, že se o něj Sověti „postarají".
Jak moc se František Kriegel lišil od svých stranických souputníků? Jak lze hodnotit dnes váhu jeho rozhodnutí?
A jak lze podle vás hodnotit váhu rozhodnutí ostatních členů delegace, která Moskevský protokol nakonec podepsala? Můžeme Krieglův postoj v roce 1968 považovat za poselství k dnešní politické odvaze a politické odpovědnosti?
Hostem Petra Schwarze byl historik Jan Mervart.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
