Dřív se nemluvilo o zrušení voleb kvůli tomu, že voliči byli ovlivněni, poukazuje ústavní právník

Podle Benátské komise by důvody stížností na volby mohly zahrnovat i vliv zvenčí, ze strany nevládních organizací, médií, sociálních sítí a zahraničního financování. Posledním případem je Rumunsko, kde tamní ústavní soud zrušil v prosinci první kolo prezidentských voleb. Když se podíváme hlouběji do minulosti, tak v květnu 2016 rakouský ústavní soud zrušil také výsledky prezidentského souboje. Těch případů není mnoho, je přesto důvod se tím zabývat?

Já si myslím, že se to problémem stává. A ještě bych k oběma příkladům dodal, že jsou typově dost odlišné. Protože podíváme-li se na Rakousko, tak se jednalo o situaci, kdy došlo ke zrušení výsledků voleb proto, že v průběhu voleb, to znamená z hlediska voleb jako mechanismu, došlo k takovým nesrovnalostem, že volby bylo třeba opakovat.

Čtěte také

Novinář: Ultranacionalista bodoval na rumunském TikToku. Za kandidátem na prezidenta může být Rusko

To je klasické řešení, se kterým jsme se setkávali posledních sto letech v Evropě nebo ve Spojených státech.

Pokud se jedná o Rumunsko, tam jde o případ, kdy důvodem pro zrušení prvního kola prezidentských voleb bylo, že voliči byli ovlivňováni nevhodným způsobem – záleží na detailech rumunské úpravy. Voliči byli ovlivňováni a rumunský soud to označil za nevhodný způsob. Ale je to úplně jiná záležitost, než se odehrála v Rakousku.

Problémem je to, že podstatou voleb je samozřejmě, že každý volič je ovlivňován. Takže v tom je rozdíl mezi oběma příklady.

Argument soudu zní, že výsledek voleb má být konečný, že by tomu měli voliči věřit. Platí to podle vás i za situace, kdy existuje podezření na závažné nesrovnalosti, které mohly vést k ovlivnění rozhodování voličů nebo samotných voleb?

Já vidím jako zásadně problematické argumentovat tím, že důvodem ke zrušení voleb je to, že voliči byli ovlivňováni. Protože kdo rozhodne o tom, co je zásadní, nebo nezákonný důvod? Když se podíváme i na naše volby, tak některé volební kampaně byly velmi vyhrocené.

Jan Kudrna|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Například v 90. letech tu byly velké souboje mezi ODS Václava Klause a ČSSD Miloše Zemana. Nezůstali si vůbec nic dlužni. Témata byla, řekl bych, na delší dobu velmi zásadní, ale nikoho z obou kandidátů vůbec nenapadlo vymýšlet si právní úpravu a argumentovat tím, že voliči byli ovlivněni a že možná soutěž nebyla fér.

Oba dva velcí představitelé tehdy velkých politických stran prostě akceptovali výsledek. Lepší vyhrál a po volbách se sestavovala vláda. Vše se potom už řešilo v běžném politickém provozu v Poslanecké sněmovně.

Ovlivňování voleb

My tady máme možná trochu novou realitu, protože se skutečně stává, že jsou voliči hodně silně ovlivňováni různými řetězovými e-maily a na TikToku, jak to bylo v případě Rumunska. A vy tedy tvrdíte, že toto je způsob ovlivňování, u kterého považujete za velmi problematické, že by se kvůli tomu měly volby zneplatnit?

Já to vidím jako zásadně problematické kromě jiného z toho důvodu, že přece tyto způsoby využívá každý z kandidátů – každá z politických stran. To znamená, jestliže to může používat každý, tak si kladu otázku, proč potom soudy řeknou v případě jednoho kandidáta, viz třeba případ Rumunska, že to překročilo nějakou mez.

Čtěte také

Předvolební dezinformace v Ověřovně. Český rozhlas vyvrací nepravdy i překroucená fakta

V tu chvíli přestává být tím hlavním arbitrem volič, který si vyhodnotí, nakolik mu kampaň a argumenty přijdou přesvědčivé, podložené, v pořádku. Najednou se stává tím arbitrem někdo úplně jiný, který rozhodne za voliče.

Tím směrem koneckonců šla i Benátská komise, která řekla, že by to měl být naprosto krajní prostředek. Zjednodušeně bych mohl říct: „A proč nevyužívají TikTok také ti správní, vhodní kandidáti? Jak nastavíme pravidla, kde se to už začne lámat?“

Samozřejmě můžu taky položit otázku, a to si myslím, že by bylo legitimní: Proč nemá Česká republika zákon, jako je třeba ve Spojených státech amerických, který by nařizoval, že pokud se mají použít peníze ze zahraničí, tak ten subjekt musí být registrovaný například na ministerstvu zahraničních věcí, na ministerstvu spravedlnosti a tak dále.

Čili myslíte si, že poučení z rumunských voleb pro české úřady má jít tímto směrem?

Já si myslím, že soudy by měly být co nejzdrženlivější. V tuto chvíli naše právní úprava takový důvod pro zrušení voleb nezná, tak jak se to stalo v Rumunsku.

Protože u nás je možné, aby se volby zopakovaly z toho důvodu, že byly nějaké nesrovnalosti v hlasování v tom smyslu, jak probíhalo – že někomu ve větším počtu nebylo umožněno hlasování, že například součty byly špatné, eventuálně u registrace kandidáta, že byl registrován někdo, kdo ze zákonných důvodů registrovaný být neměl, nebo naopak někdo nebyl registrovaný. Případně, že celé volby měly takové technické nedostatky.

Ale v tuto chvíli u nás není možné zrušit volby z toho důvodu, že by někdo řekl, že volební kampaň byla nekorektní.

Čtěte také

Předčasné volby má pod kontrolou Fico. Je malá šance, že dovládne až do řádného konce, říká novinář

Koneckonců máme i nálezy Ústavního soudu z první poloviny prvního desetiletí tohoto století, kdy i Ústavní soud řekl v senátních volbách, že je krajní nástroj tvrdit, že kampaň nebyla zcela korektní. A nezrušil tehdy volbu senátora Jana Nádvorníka.

Měnil byste přece jenom nějak s ohledem na novou realitu volební zákon a pravidla, jak volby zrušit, nebo ne?

Já osobně bych to neměnil, protože pro mě to není úplně nová situace. Když se podíváme do minulosti, tak třeba před sto lety probíhaly velmi vypjaté kampaně s tím, že každá významnější politická strana měla svoje vlastní noviny.

Kdo chce, tak se může přes internet podívat do archivu Národní knihovny. A tam uvidí, že ty noviny a kampaně byly velmi vypjaté a každé psaly v uvozovkách svoji pravdu o svém kandidátovi. Ani různé sociální bubliny nejsou nové záležitosti, to už tady bylo. 

Já bych se zaměřil na to, že pokud to chceme, tak dejme do zákona, že například ve volební kampani nesmí být žádným způsobem použity peníze ze zahraničí. Tak jako třeba zákon o politických stranách říká, že politická strana nesmí být sponzorovaná ze zahraničí.