Dražice: Sídlo posledního biskupa pražského

16. říjen 2012
Výběr z fotografií Dražic

Hrad potrestaný dobrem i zlem. Zříceninu dříve velmi luxusního hradu Dražice můžeme vnímat různými způsoby. Najdete ji ve stejnojmenné obci nedaleko Benátek nad Jizerou.

Dražice patří na seznam míst, která jsme s prof. Tomášem Durdíkem navštívili v našem cyklu Po stopách středověkých hradů a tvrzí středních Čech. Jak moc se naše znalosti tohoto místa liší od časů Augusta Sedláčka?

Pokud zalistujeme knihou Hrady, zámky a tvrze království Českého, můžeme se o Dražicích dočíst: „Severně od Benátek jest dvůr poplužný Dražice se zříceninami starého hradu, jenž byl sídlem panství, než ještě postaven jest zámek v Benátkách. Stával na pravém břehu řeky Jizery nad tak zvaným mlýnem Poddražickým na ostrohu nevysokém, který se k severu a východu strmě sklání, ale na ostatní strany volně svažuje. Při dvoře stojí stará kaple sv. Ludmily okolo roku 1340 postavená, za ní pak jsou na konci ostrohu zříceniny hradu, oddělené od rovného sousedství příkopem. Na tu stranu ke dvoru jest sýpka, k jejímužto postavení upotřebeno staviva z hradu, tak že tu nemilosrdně trháno a bouráno, a tak způsobena ohavnosť spuštění, které se dnes vidí. Posud se tu spatřují vysoké zbytky hradeb, na nichž i to zříti lze, že původní hradby povyšovány novějším zdivem, když zakládána nová obydlí. V jihovýchodním rohu jsou zříceniny vysokého paláce, jehož propracování svědčí o vkusu prvních pánů Dražických, ač velká čásť ozdobných venířův a obrub, kterýchž mohli dosáhnouti, jest vylámána."

Kouzlo Avignonu v Čechách
Zalistujeme-li Ilustrovanou encyklopedií českých hradů prof. Tomáše Durdíka, můžeme se navíc o Dražicích dočíst: „Hrad založil v polovině 60. let 13. století Řehník z Dražic, stavba hradu se však zřejmě táhla velmi dlouho. Jeho syn, poslední pražský biskup Jan IV. z Dražic ho výrazně v letech 1333 – 1334 přestavěl za působení avignonské stavební huti mistra Viléma.“ Nutno podotknout, že šlo o soukromé sídlo biskupa, nikoliv oficiální hrad biskupství. August Sedláček k Dražicím připojil také slavnou událost jmenování Jana biskupem: Když byl stvrzen, daroval mu král netoliko skvostný prsten zlatý se smaragdem v ceně 900 hřiven stříbra, který jemu dle obyčeje dán jest na prst při svěcení od biskupa vysvěcujícího, nýbrž i odevzdal mu žezlo a pozlacené jablko s křížem. Po skončené slavnosti kostelní jel král na koni vedlé biskupa slavně oděného s celým komonstvem až ke dvoru biskupovu, kdež pojav koně za uzdu, uvedl jej vraty s blahořečením; k hodům zde připraveným byl král přispěl třemi vozy zvěřiny z lesů královských. Kromě četných a vznešených hostí světských a duchovních i chudí častováni v hojnosti. Bylť Jan jedním z nejslavnějších biskupů Pražských, jenž účasten byl všelikých politických a církevních běhův a zvelebil biskupství nade všechny předchůdce své. Vznešený muž tento zemřel roku 1343 dne pátého ledna, jsa dvacátý sedmým a posledním biskupem, protože po smrti jeho povýšeno biskupství na arcibiskupství."

Výběr z fotografií Dražic

Francouzští mistři navázali na dřívější stavbu a doplnili o řadu specifických detailů, jak připomněl prof. Durdík: „Ze starého paláce použili pouze přízemí, nad nímž vznikla tři nová plochostropá patra. V sestavě jejich místností nalézáme i roubenou komoru.“ Roubená komora je sice pro francouzské prostředí cizím prvkem, ale avignonský mistr Vilém se dokázal přizpůsobit místním poměrům, jak se můžete přesvědčit i u dalších staveb. „Některé místnosti byly vytápěny krby. Hlavní reprezentační prostory obsahovalo druhé patro. Rozsah paláce zvětšila přístavba čtverhranné věže, v níž se v této úrovni nacházela drobná křížovou klenbou zaklenutá kaple. Dochovaný střep paláce si uchoval množství kvalitních architektonických článků francouzské provenience včetně čtverhranných oken zevnitř vložených do bohaté slepé čtyřdílné kružby. Současně se stavbou paláce byly nadvýšeny staré hradby a nelze vyloučit, že parkánová hradba obíhající palác vznikla ž v této době.”

Výběr z fotografií Dražic

Konec Dražic
Pro Dražice se stalo osudným 16. století, jak připomíná August Sedláček: „Tolik jest jisto, že se roku 1599 v zápisu panství Benátského toliko 'hrad pustý Dražice' připomíná. Posledně se činí o zřícenině zmínka v dílčích cedulích roku 1679 v tato slova: Dvůr v Dražicích se sýpkou, jakož i se starým zámečkem před dvorem ležícím." Z minulosti se dochovaly také obrazové dokumenty vzhledu zříceniny. Období let 1710 – 1737 zachytil na své kresbě F. H. Werner. Ze 40. let 19. století pochází rytina J. Richtera podle kresby F. A. Hebera, jak se můžete přesvědčit např. v Ilustrované encyklopedii českých hradů. Rozsáhlou fotogalerii Dražic v 21. století najdete u premiérového článku: Sídlo posledního biskupa pražského. Prof. Durdík k Dražicím navíc uváděl: „Jako celek představoval hrad po přestavbě Jana IV. z Dražic mimořádně výstavný a reprezentativní objekt. Dražice spolu s tvrzí v Litovicích, postavenou pro biskupa touže hutí, zůstaly osamocenými stavbami a jejich českému prostředí zcela cizí architektonické detaily ve vývoji české gotické architektury představují zajímavou epizodu bez výraznější odezvy.”

Výběr z fotografií Dražic

Zdi připomínající včelí plástev
Dražice patří k místům, které poměrně brzy zmizí z povrchu země. Hrad byl totiž postavený převážně z opuky, která nepatří k příliš trvanlivým materiálům. Zdi připomínají včelí plástev. Dochovala se kvalitní omítka, ale opukové kameny schází. V podstatě zeď tvoří jedna malá komůrka vedle druhé a taková ztráta se v současné době nedá ani nahradit ani ochránit.

Výběr z fotografií Dražic

Pokud se dnes na Dražice vypravíte, můžete si všimnout řady zajímavých detailů. Celkový vzhled proměnila stavba silnice ve 40. letech 20. století, která stála za zničením části opevnění. Už v časech baroka byla do hradního jádra vestavěna sýpka, která je dnes jako jediný objekt pod střechou. Dále uvidíte zbytky obvodového hradby i vysoký střep velkého paláce s částí věže, kde v prvním patře byla kaple. V přízemí pozorné oko uvidí „kotelnu“, dále zbytky dvou velikých krbů i teplovzdušného vytápění. Ve druhém patře najdete otisk roubené komory. Druhý palác zaujme asi především torzem vnější obvodové zdi s obdélnými okny.

Spustit audio
autor: Adriana Krobová