Dráždí mě, když se z Bible stává bič na člověka, říká teoložka a biblistka Ryšková

Ryšková získala z“a knihu Pavel z Tarsu a jeho svět Cenu Bedřicha Hrozného. „Jako žena v církvi jsem se za starých časů necítila příliš dobře, protože když měl člověk vzdělání a přemýšlel, tak se střetával s takovým dogmatickým lpěním na tom, co bylo v minulosti. A v argumentaci vůči ženám se používal právě Pavel z Tarsu,“ vysvětluje. 

Čtěte také

Kněz Vácha o víře v epidemii: Šlehačka zmizela a teď je každý odkázán na to, jak to sám má s Bohem

„Dráždilo mě, co je v Prvním listě Korintským, že žena, která se stará o manžela, tak se nestará o věci Páně,“ upřesňuje Ryšková s tím, že za dobu, kdy se o Pavla z Tarsu zajímá, narazila na mnoho překroucení biblických tezí.

„Pavel byl hrozně zajímavá osobnost. Jako ideál by dnes popravdě neobstál, protože to byl člověk z mého pohledu cholerický, vůči svým protivníkům nevybíravý, posedlý svojí vizí evangelia. Jeho názory jsou dobově podmíněné, to se snažím naučit svoje studenty,“ zdůrazňuje biblistka.

Před rokem 1989 pracovala Ryšková patnáct let v nakladatelství Odeon. Zároveň ale studovala teologii. 

„Bylo to neuvěřitelné prostředí. Byli jsme sice kulturně-politická instituce prvního řádu, ale vládla tam naprostá svoboda a důvěra mezi lidmi. Kolegové věděli, že jsem věřící člověk, ale co přesně dělám, nevěděli,“ vzpomíná s tím, že sice věděla, že někteří lidé v Odeonu spolupracují s režimem, konkrétní udání si ale Ryšková nepamatuje. 

Poslechněte si celé Hovory.