Dráždí mě, když se z Bible stává bič na člověka, říká teoložka a biblistka Ryšková
„Dráždí mě fundamentalistický výklad Bible. Když se z toho poselství, které je v zásadě pozitivní, dělá něco, co má být bičem na člověka,“ říká biblistka, docentka Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy Mireia Ryšková.
Ryšková získala z“a knihu Pavel z Tarsu a jeho svět Cenu Bedřicha Hrozného. „Jako žena v církvi jsem se za starých časů necítila příliš dobře, protože když měl člověk vzdělání a přemýšlel, tak se střetával s takovým dogmatickým lpěním na tom, co bylo v minulosti. A v argumentaci vůči ženám se používal právě Pavel z Tarsu,“ vysvětluje.
Čtěte také
„Dráždilo mě, co je v Prvním listě Korintským, že žena, která se stará o manžela, tak se nestará o věci Páně,“ upřesňuje Ryšková s tím, že za dobu, kdy se o Pavla z Tarsu zajímá, narazila na mnoho překroucení biblických tezí.
„Pavel byl hrozně zajímavá osobnost. Jako ideál by dnes popravdě neobstál, protože to byl člověk z mého pohledu cholerický, vůči svým protivníkům nevybíravý, posedlý svojí vizí evangelia. Jeho názory jsou dobově podmíněné, to se snažím naučit svoje studenty,“ zdůrazňuje biblistka.
Před rokem 1989 pracovala Ryšková patnáct let v nakladatelství Odeon. Zároveň ale studovala teologii.
„Bylo to neuvěřitelné prostředí. Byli jsme sice kulturně-politická instituce prvního řádu, ale vládla tam naprostá svoboda a důvěra mezi lidmi. Kolegové věděli, že jsem věřící člověk, ale co přesně dělám, nevěděli,“ vzpomíná s tím, že sice věděla, že někteří lidé v Odeonu spolupracují s režimem, konkrétní udání si ale Ryšková nepamatuje.
Poslechněte si celé Hovory.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
