Dozná polská zahraniční politika výraznějších změn?
Kdyby Andrzej Lepper usiloval jen o post radního, nemohl by takovou funkci vykonávat. Polské zákony totiž neumožňují, aby právoplatně odsouzená osoba zastávala post v místních samosprávách. Ale stejný politik se minulý týden stal ministrem zemědělství.
Zákaz výkonu ministerské funkce totiž polské zákony paradoxně neobsahují. A ač to není předsedovi vlády Kazimierzi Marcinkiewiczovi příjemné, jak sám prohlásil, vzhledem k rozložení sil v polském parlamentu musela vládnoucí strana Právo a spravedlnost vzít zavděk podporou ultranacionalistů a populistů.
Původně tak chtělo vládní uskupení získat parlamentní většinu. Ani vytvořením problematické koalice se to však nepodařilo. Sejm má totiž 460 poslaneckých míst a nová koalice necelou polovinu, přesně 220. Od původního záměru posílit vládnoucí tábor totiž na poslední chvíli odstoupila Polská lidová strana a do koalice z Ligy polských rodin vstoupila jen menší část jejích poslanců. Vládu na protest proti účasti ministrů z radikálních stran opustila klíčová osoba - dosavadní ministr zahraničních věcí Stefan Meller.
Ten pohrozil svou demisí už v okamžiku, kdy vládnoucí strana Právo a spravedlnost začala uvažovat o koalici se Sebeobranou a Ligou polských rodin. "Nedovedu si představit, že bych mohl být v jedné vládě s Andrzejem Lepperem," prohlásil odstupující ministr zahraničí Meller, mimochodem zkušený diplomat, respektovaný v zahraničí, který byl v očích mnohých zárukou, že navzdory změnám v nyní sociálně konzervativní - nacionalistické a populistické koalici nedozná zahraniční politika Polska výraznějších změn.
Jenže to v tuto chvíli není zcela jisté. Lepperova Sebeobrana se například tradičně odmítavě staví k možnosti prodeje polské půdy cizincům a zahraničním investicím. Liga polských rodin dokonce nadále požaduje vystoupení Polska z Evropské unie. Je to sice v tuto chvíli nereálné, ale v zahraničí to přesto příliš velké nadšení nevzbuzuje.
Stefan Meller si už během výkonu své funkce stěžoval na to, že je polská zahraniční politika od loňských voleb až příliš ovlivňována z prezidentského paláce, kde nyní úřaduje Lech Kaczyňski.
I proto vzbuzuje obavy osoba nové ministryně zahraničí Anny Fotygové. V kuloárech Sejmu se totiž říká, že byla do funkce jmenována právě proto, aby bezvýhradně plnila příkazy prezidenta. Zmíněná politička totiž už od roku 1981 s bratry Kaczyňskými úzce spolupracovala a prezident k ní má naprostou důvěru.
Opoziční politici, kteří se zabývají zahraniční politikou tvrdí, že nová šéfka klíčového resortu téměř nemá diplomatické zkušenosti a bez popudu z prezidentské kanceláře nebude schopna samostatné zahraničně politické aktivity.
Expert na zahraniční politiku z opoziční Občanské platformy Bronislav Komorowski vidí za jmenováním Fotygové především skutečnost, že se Právu a spravedlnosti nepodařilo najít vhodnějšího kandidáta. Žádný ze zkušených diplomatů se totiž nehodlal kompromitovat účastí ve vládě s Andrzejem Lepperem, nebo šéfem Ligy polských rodin Romanem Giertychem. Ten se stal ministrem školství.
To už vyvolalo nevoli v řadách vysokoškolských studentů. Několik tisíc z nich včera pochodovalo od Varšavské univerzity k budově Sejmu. Nový ministr školství je prý důkazem střetu moderního Polska se starým, proevropského s nacionalistickým a ostře protiněmeckým.
Ale zpět k zahraniční politice. Anna Fotygová bude muset řídit tým zkušených diplomatů. Její pozice nebude snadná. Noví podřízení se například v dnešním vydání deníku Rzeczpospolita o ní vyjadřovali velmi skepticky. "Nedovedu si představit, jak bude paní ministryně vést jednání například se šéfkou americké diplomacie Condoleezou Riceovou, nebo ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. A už vůbec nevím, jak povede mnohostranná jednání v rámci Evropské unie, nebo NATO. A to vše jí čeká," tvrdí spolupracovník bývalého šéfa diplomacie Stefana Mellera, který ale požádal novináře z Rzeczpospolity o zachování anonymity. A tak nyní čeká polskou zahraniční politiku zřejmě období plné neznámých. I když nová ministryně včera tvrdila, že se polská zahraniční politika výrazně nezmění. Usilovat prý bude o zlepšení vztahů s Ruskem. Hlavní otázkou zůstává, zda bude Anna Fotygová schopna vykonávat svou funkci bez dobrozdání prezidenta republiky. V opačném případě opoziční politici varují, že by bylo ministerstvo zahraničí degradováno na pouhý podúřad prezidentského paláce.
Další komentáře z pořadu Názory a argumenty si můžete vyhledat v sekci Radio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.