Doufám, že se alespoň jedna žena někdy stane předsedkyní nějakého soudu, říká ústavní soudkyně Šimáčková

Kateřina Šimáčková
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kateřina Šimáčková

Být v Česku soudkyní Ústavního soudu je malý zázrak. Své o tom ví Kateřina Šimáčková, jedna ze dvou žen z celkem 15členného sboru našeho nejvyššího soudního orgánu, který má chránit ústavnost a základní lidská práva. V Interview Plus Jana Bumby připustila, že by si změnu velmi přála.

Justice nefunguje, jak má. Musí mít jednoznačnou hlavu, říká prezidentka Soudcovské unie

Daniela Zemanová

Prezidentkou Soudcovské unie bude i v dalších třech letech Daniela Zemanová, do svého čela ji zvolili delegáti celorepublikového sněmu. Soudkyně Nejvyššího správního soudu v kandidátském projevu prohlásila, že se soudcovské musí připravit na útoky populistů, a to s odkazem na události v Polsku a Maďarsku. „Dochází tam k narušování nezávislosti soudní moci. Čeští soudci sice v tuto chvíli nejsou vystaveni systematickému tlaku, ale soudní moc nefunguje, jak by měla,“ vysvětluje.

„Doufám, že to nebude trvat tak dlouho a žena se stane i předsedkyní Ústavního soudu,“ říká Kateřina Šimáčková. Zároveň prý věří, že se nějaká soudkyně dostane do čela alespoň nějakého soudu v ČR, tedy krajského, vrchního nebo nejvyššího.

Soudkyně si téma mužů a žen v justici „vzala za své“ a tvrdí, že jí současnost trochu připomíná základní školství z dob, kdy ji sama navštěvovala. Většina učitelského sboru jsou ženy, ale šéfuje jim ředitel. „Není to v tom, že bychom měli málo žen-soudkyň. Těch je daleko víc než mužů. Problém je v jejich rozvržení. Na okresních soudech je 65 % soudkyň, ale na nejvyšším jen nějakých 22−23 % žen.“

Kvóty? To (zatím) nechci

To, co Šimáčková ale teď nejvíc chce, je, „aby ženy měly větší podporu i v dalších rozhodovacích procesech. Snažit by se ale měly samy a vstoupit do pozic, které dokážou ovlivnit dění v této zemi.“

Česká justice vůbec není pomalá, v Evropě jsme lepší průměr, říká Bradáčová

Lenka Bradáčová

Lenka Bradáčová je ve funkci pražské vrchní státní zástupkyně už pět let. Jak toto období hodnotí a kam se za tu dobu posunula česká justice? Daří se dotahovat velké politické kauzy? A jak posílit důvěru občanů v justici a právní stát? „Z mnoha statistik je vidět, že česká justice na tom není vůbec špatně s délkami řízení, přestože se z pohledu laické veřejnosti může zdát opak. Ve srovnání se státy Evropské unie se Česká republika pohybuje v lepší polovině žebříčku,“ konstatuje.

Na otázku, jestli by byla pro nějakou pozitivní diskriminaci nebo zavedení kvót na obsazování vysokých funkcí, odpověděla: „Dnes je důležitější, aby se široká veřejnost o problému vůbec dozvěděla. Na základě veřejné debaty se pak mohou přijmout i nějaká opatření… Třeba taková, aby se líp dařilo sladit pracovní a rodinný život.“

Podle soudkyně totiž mají ženy zpravidla větší podíl na péči, a to jak o děti, tak třeba o seniory. „Kdyby mohly víc zasahovat do rozhodování ve společnosti, tak by se tyto extrémně důležité otázky objevovaly daleko víc, a taky se řešily víc, než je tomu dnes.“

Znám plno šikovných žen

Sama prý už přemýšlela i nad otázkou, jestli by se větším podílem žen-soudkyň nějak změnily i verdikty. „Spíš to má víc symbolický význam. Protože také učím na právnické fakultě a už jen ten poměr u Ústavního soudu 13:2 tvoří pro studenty jistý model. Je to příklad toho, koho bychom asi v těch vysokých pozicích justice chtěli a koho ne.“

To vše prý Kateřina Šimáčková říká s vědomím znalosti „mnoha šikovných soudkyň, které by měly výborné dispozice pro to, aby rozhodovaly i na těch nejvyšších pozicích české justice.“

Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru Interview Plus Jana Bumby.

Spustit audio

Související