Doufám, že premiér pochopí, jak je důležité zvýšit rozpočet na vědu, věří biochemik Konvalinka

„Jsem rozčarován… Nechci lacině kritizovat, protože vím, jak je to složité, ale přesto bych býval doufal, že už šest nebo osm týdnů po začátku krize budeme mít nějaký jasnější plán,“ říká s povzdechem prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Čtěte také

Koronavirus sám neodejde. Nelze vyloučit, že zmutuje do méně patogenní podoby, ale to je extrémně optimistický scénář, míní biochemik Konvalinka

Konvalinka považuje nedostatek jasných informací od krizového štábu za chybu. Anonymizovaná data se podle něj musejí předávat, aby se vědci mohli celou věcí aktivně zabývat. „Máme tady například vynikající matematické epidemiology, kteří tu věc mohou studovat.“

Širokospektrální virostatika

Tak jako existují širokospektrální antibiotika, která lze okamžitě nasadit bez čekání na výsledky laboratorních testů, bylo by podle vědce dobré mít k dispozici i virostatika stejného druhu. Problematické ale je, že soukromým společnostem se do výzkumu podobných léků nevyplatí investovat.

Přestože i v Česku už existují soukromé iniciativy (v milionových částkách přispívají na výzkum třeba manželé Dvořákovi prostřednictvím nadace Experientia nebo Ústav organické chemie a biochemie), Konvalinka doufá, že premiérova slova o důležitosti navýšit rozpočet na vědu teď nevyjdou naprázdno.

„Premiér Andrej Babiš se nechal slyšet, že díky koronavirové pandemii vidíme, kam je třeba vkládat peníze. Takže já doufám, že zejména po tomto rozhlasovém pořadu pochopí, jak je to důležité, a rada vlády podá doporučení, abychom zvýšili rozpočet na vědu. Zejména na problémy týkající se biomedicíny.“

Teorie trojího efektu roušek

Jan Konvalinka má vlastní teorii takzvaného trojího efektu roušek. Zdá se prý totiž, že fungují lépe, než si spousta z nás myslela. Kromě zadržování kapének splnily roušky i dvojí efekt psychologický, myslí si biochemik.

Čtěte také

Smíření, Trpící, Vzdorující. Do kterého „kmene“ přijímání karantény patříte vy? Ptá se britský deník The Daily Telegraph

„Když se začala šířit panika, tak lidé dostali možnost něco aktivně dělat a začali šít roušky, což jim psychicky pomohlo. A nošení roušek nakonec také přispívá k sociálnímu distancingu, protože je nepříjemné v tom chodit. Což nás nutí udělat venku jen to nejdůležitější a jít zase domů.“

I luskoun je nezvyklý

Na teorii o původu nového typu koronaviru z čínské laboratoře Konvalinka odpovídá, že virus se sice opravdu chová nezvykle, ale ne všechno nezvyklé musí být nutně uměle vytvořené. Nakonec, třeba luskoun podle biochemika vypadá ještě daleko podivněji, a přitom nikdo nezpochybňuje, že je produktem přírody.

Myslí si, že by speciálně cvičení psi mohli poznat covid pozitivního člověka? A bojí se militarizace koronavirového problému? Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s biochemikem Janem Konvalinkou.