Dotace jen státům, které dodržují principy EU? Je to motivační nástroj, někdy už se dohoda nedá najít, míní Niedermayer

Poslanci Evropského parlamentu žádají Evropskou komisi, aby bezodkladně přistoupila k vymáhání pravidla, podle kterého nemají členské země porušující principy právního státu nárok na evropské dotace. Má Eurokomise jednat hned? A není nešťastné spory s Maďarskem a Polskem dál eskalovat? Europoslance Luďka Niedermayera se ptal Tomáš Pancíř.

Jak zásadní je z vašeho pohledu rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie o spojení dotací a právního státu?

Je to důležité rozhodnutí. Potvrzuje, že to, co schválili představitelé členských zemí a poslanci Evropského parlamentu, je v pořádku. Je to další způsob jak motivovat členské země, aby dodržovaly pravidla, která si samy dohodly.

Vy a vaši kolegové z největších frakcí žádáte Evropskou komisi o bezodkladné kroky. Jak rychle a co konkrétně by teď měla Eurokomise udělat?

Právní úprava už platí delší dobu, ale padla jakási politická dohoda, že Evropská komise nezačne tento mechanismus využívat, dokud nepadne rozhodnutí Soudního dvora. Z hlediska právního to určitě nebylo korektní, protože legislativa byla řádně schválena. Na Evropské komisi teď je, aby posoudila, zda v Polsku a Maďarsku problém s dodržováním principů právního státu v souvislosti s čerpáním evropských peněz existuje nebo ne.

V Maďarsku se ale blíží volby. Nebylo by lepší, kdyby Evropská komise ještě vydržela a další kroky zahájila až po nich?

To bychom se znovu dostali k postupu, který možná někomu dává politický smysl, ale je v rozporu s dikcí práva. Evropská komise by měla jednat bezodkladně.

Neovlivní nicméně další kroky Eurokomise výsledky voleb?

Evropská unie má více než dvacet členských zemí a každý rok probíhají několikery významné volby. V okamžiku, kdy by si Evorpská komise zakázala konat v daném roce kvůli tomu, že jsou v některé zemi volby, nemohli bychom v Evropské unii nikdy nic rozhodnout. Pokud má Maďarsko problém s dodržováním principů právního státu, není to vina Evropské komise ani europoslanců, ale tamní vlády. Hraní si s načasováním různých opatření tak, aby se náhodou nekřížila s probíháním těch či oněch voleb, by mohlo vést k totální paralýze fungování Evropské unie.

Ursula von der Leyenové po jednání s českým premiérem Petrem Fialou (ODS) mimo jiné řekla, že prožíváme náročné časy a když jsme jednotní, jsme mnohem silnější. Není i v této souvislosti nešťastné eskalovat spor mezi Evropskou komisí a Polskem a Maďarskem?

Je třeba být připravení hledat kompromisy, aby byla shoda co nejširší – pokud možno mezi všemi členskými zeměmi. Musí ale existovat nějaká hranice, protože v případě, že jsou pohledy na věc dramaticky odlišné, se vlastně kompromis stává téměř prázdnou množinou. Někdy holt dojde k momentu, kdy se vzájemná dohoda najít nedá. A není možné, aby jeden dva členské státy ostatním diktovaly něco, co je pro ně absolutně nepřijatelné. Tlak na vznik tohoto mechanismus mimochodem vycházel zejména od členských zemí, které poskytují velké množství peněz do evropského rozpočtu a tamní politici už nebyli schopní občanům vysvětlit, že je dobré tyto peníze do rozpočtu dávat a že budou zodpovědně využity.

Může vést nové ustanovení k tlaku na členské státy, aby například uzákonily manželství pro osoby stejného pohlaví? Poslechěnte si celý audiozáznam rozhovoru Tomáše Pancíře s Luďkem Niedermayerem.

autoři: Tomáš Pancíř , marz
Spustit audio

Související