Dostat se k Emirates je těžší než na Harvard, uspěje jen procento uchazečů, říká bývalá letuška Mikušová
Několik roků létala jako stevardka s jednou z nejprestižnějších společností světa. Teď píše pokračování úspěšné knihy Deník letušky. Marika Mikušová se při své práci setkala se sexuálním obtěžováním. „Naštěstí naše uniforma působí důstojným a reprezentativním dojmem, takže si málokdy někdo něco dovolí. Ale byli tady pasažéři, kteří, když si trošičku víc přihnuli, tak už ke konci letu začali být, řekněme, víc kamarádští. Začali se se mnou objímat a podobně,“ říká.
Pro podobné případy ale existuje jakýsi manuál. „V podstatě jde o to slušně pasažéra požádat o to, že si nepřejete, aby na vás sahal. Když se to opakuje, tak ho jakoby varovat. Extrémní případy se pak řeší i tak, že si pro něj může přijít policie,“ doplňuje.
V profesi letušek stále převažují ženy. Proč tomu tak je, Marika Mikušová ale doopravdy neví.
„Můj názor je, že stevardka je několik profesí v jednom – od ošetřovatelky, učitelky až po psycholožku. A to je spíš doména žen. Jsou klidnější, nejsou tak hádavé jako muži. Respektive – muž konfliktní situaci řeší obvykle jinak.“
Na druhou stranu je velmi ráda, když je v palubní posádce mužský kolega. „V případě, že je na palubě nějaký pasažér-potížista, tak stevard působí jako výchovný element. A on se snad i lekne, protože na něj si dovolí míň než na nás,“ uvažuje.
Když máme pasažéra-potížistu, tak stevard působí jako výchovný element.
Marika Mikušová
Bývalá stevardka Marika Mikušová žila několik let přímo v Dubaji, protože pracovala pro aerolinky Spojených arabských emirátů Emirates. Po přijetí následovaly zdravotní testy a šestitýdenní trénink.
„Nacvičovali jsme hlavně bezpečnostní věci – například evakuace, když je na palubě kouř, když jsou turbulence. Měli jsme to namixované s nejrůznějšími zkouškami, kterým jsme říkali medical cases – to znamená, že člověk na palubě měl nějaký zdravotní problém a do toho, dejme tomu, začalo něco hořet v palubní přihrádce. To nám dávali trenéři pěkně ,spapat‘,“ vzpomíná.
Jen procento uchazečů uspěje
Kolik lidí se na takovou pozici hlásí? „Víte, my jsme si z toho dělali vždy srandu: Říkali si, že dostat se k Emirates je těžší než se dostat na Harvard, protože berou jen procento uchazečů. A na druhou stranu – dostat se z Emirates je mnohem snazší než z Harvardu, protože jsme všichni nahraditelní, což nám častokrát připomínali.“
Dostat se k Emirates je těžší než na Harvard.
Marika Mikušová
„Sestava se záchrannou vestou“, kterou každý, kdo kdy nastoupí do letadla, musí absolvovat, probíhá u dubajských aerolinek jinak – je totiž natočená a promítá se na obrazovkách.
„My jsme vždy jen nějakých pět minut stáli v rámci svých pozic v uličkách u dveří. A čekali na to, až přijde demonstrační video v arabštině, v angličtině, případně v dalším jazyce. A tak tam stojíte a těkáte očima po kabině – to bylo všechno. Naštěstí.“
Kdykoli videozáznam „vypadl“ tak si s ostatními letuškami „dávaly kámen, nůžky, papír“, kdo to bude předvádět. Když tak ale stojí a dívá se na pasažéry, pracuje stejně alespoň ve své hlavě.
„Rozhlížím se po té své kabině, kterou mám přidělenou, říkám si: ,Tady může být potenciální potížista, tento pán je hrozně nervózní – ten se mne určitě hned po odletu zeptá na gin s tonikem. Koukám na rodinky s dětmi, jestli jsou děti trošičku živější – a tak jim okamžitě donesu nějaké hračky navíc, případně nějaké tašky, aby to měly příjemnější.‘ Není to vždy jen takové stání a koukání po kabině,‘“ přiznává bývalá letuška.
„A kolikrát, a to pasažéři nevidí, na mne supervizor, což je můj šéf v ekonomické třídě, který stojí vzadu v kuchyňce Boeingu, dělá různé opičky a krásně rozesmává. A občas v sobě musím zarážet výbuchy smíchu. To se musím otočit a dělat, že si třeba upravuji vlasy.“
Plat nádherný a pak ty destinace
Práce v prestižní aerolince není pro každého a není to vždy zábava. „Záleží na tom, co kdo považuje za adekvátní a co je člověk ochoten na palubě dělat – ne každý je totiž schopen nasadit gumové rukavice a jít uklidit toaletu. Finančně to ale podle mne adekvátně ohodnoceno je, což je také důvod, proč jsem šla k Emirates.“
„Plat nádherný a pak všechny ty destinace. Ráno se probudíte na Mauriciu, jdete na pláž, na masáž. To bylo úžasné a já to zbožňovala. Takže jsem vždy tak nějak přetrpěla i ty horší lety a už jsem se viděla třeba v belgické hospůdce s pověstným pivem. Stálo to za to,“ uzavírá.
Celý pořad Hovory Naděždy Hávové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Ženy tří republik: Marie „Mája“ Stará, jedna z prvních letušek ČSA a odbojářka
Marie Stará byla první letuškou ČSA. Díky své cílevědomosti dokázala obstát v tehdy ryze mužském prostředí. Za 2. světové války se zapojila do odbojové činnosti.
-
Svatba jedenáct kilometrů nad zemí. Papež František oddal...
Svatba v nebesích! Skoro jedenáct tisíc metrů nad zemí. Přesně takhle vypadal sňatek stevarda a letušky v letadle na cestě na sever Chile. Už tohle samotné by stači...
-
Zemřela srbská letuška, která jako jediná přežila pád letadla...
Ve věku 66 let zemřela bývalá srbská letuška Vesna Vulovičová, která jako jediná přežila pád letadla jugoslávských aerolinií, které se v roce 1972 zřítilo nad tehde...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.