Došlo mi, že vnitřní klid je víc než drahé auto, říká podnikatel Ondřej Štaidl
Instruktor sportovní jízdy Ondřej Štaidl dlouho považoval krizi středního věku za prázdný pojem. Pak ji ale sám zažil. Kolem čtyřicítky začal stále silněji cítit, že nechce trávit většinu života prací, tlakem na výkon a honbou za dokonalostí. „Pochopil jsem, že je mnohem důležitější vnitřní bohatství než to vnější nebo materiální,“ říká v novém dílu série Klub 40.
Rozhodl se proto opustit projekt, kterému věnoval pět let života a který tvořil velkou část jeho příjmů, a začal pracovat naplno sám na sebe. Do proměny jeho životních priorit výrazně zasáhlo také narození dcery.
Najednou chtěl mít víc času, volnější hlavu a být přítomný nejen fyzicky, ale i mentálně. Věci, na kterých dřív lpěl, ztratily důležitost.
Čtěte také
Jako člověk, který celý život miloval auta, například přestal řešit každé jejich škrábnutí a překvapivě zjistil, že samotná auta už pro něj nejsou koníčkem, ale hlavně pracovním nástrojem. Místo vysněného Porsche ho dnes víc zajímají zážitky, svoboda a možnost rozhodovat o vlastním čase.
Štaidl v rozhovoru s Ivanou Veselkovou zároveň mluví o tom, že spokojenost našel v mnohem obyčejnějších věcech: v ranní kávě bez telefonu v ruce, západu slunce nebo drobné pomoci někomu cizímu.
Právě schopnost opravdu si takové chvíle uvědomit považuje za jednu ze zásadních dovedností spokojeného života. Čtyřicítka pro něj proto nakonec nebyla krizí v podobě rychlého auta nebo dramatického útěku od dosavadního života, ale chvílí, kdy přestal měřit úspěch hlavně tím, co vlastní a kolik toho zvládne.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
