Dopravní psycholog: Mladí řídí rizikově, ale když udělá řidič chybu, je to ze systémových důvodů

„U absolventů autoškoly se v praxi velmi často setkáváme s tím, že se v autoškole naučí bezpečně řídit, pak jdou do provozu a zjistí, že většina řidičů dělá něco jiného, než by měla,“ poukazuje odborník ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Právě mladí řidiči jsou na silnicích obecně nejvíce rizikovou skupinou. Většinou nemají dostatek zkušeností, řídí v rizikových večerních hodinách a mohou být náchylnější k impulzivnímu jednání – související centra v mozku se člověku totiž plně vyvinou až kolem pětadvacátého roku. Nehody způsobené mladými řidiči to ale neomlouvá, upozorňuje dopravní psycholog, který zároveň provozuje autoškolu.

Podle Šuchy by pomohlo, kdyby se proměnila běžná výuka řízení. Třeba že by mladí lidé několik měsíců řídili pod dozorem mentora.

Psycholog také pracuje na nových otázkách v testech pro žadatele o řidičský průkaz. „Zásadní rozdíl je posun k testování praktických schopností bezpečně řídit. Chceme, aby tam byl test na vnímání a předvídání rizika,“ navrhuje a přibližuje:

„Uchazeč zhlédne krátké video a označí v něm rizikovou situaci, a to dostatečně včas. Máme totiž robustní evidenci, která říká, že jedním z prediktorů nehod je nevyvinutá schopnost předvídat to, co se stane za několik okamžiků.“

Bezpečnější systém

Zatímco obecně patří mezi rizikové řidiče hlavně mladí lidé, při nehodách na motorkách nejčastěji umírají lidé ve středním věku. Velkou část takových nehod přitom motorkáři sami nezaviní, i když pak více nesou následky. 

„Motorkáři budou vždy nejvíce zranitelní, mladí budou vždy nejvíce rizikoví. Ale když uděláme celý systém bezpečnější, tak bude nakonec nehod a úmrtí méně i v těchto skupinách,“ apeluje Šucha.

Čtěte také

Za smrtelné nehody motorkářů často můžou nepozorní řidiči aut. Na problém poukazuje kampaň BESIP

Důležité je podle něj vytvářet bezpečný systém. „Není možné se zaměřit jen na jednu část systému, na řidiče. Řidič je na konci, je to on, který udělá chybu – ale udělal ji z mnoha důvodů. A ty důvody jsou v systému,“ je přesvědčený dopravní psycholog.

Dobře fungující systém – jak na silnicích dokazují třeba skandinávští řidiči – podle experta kombinuje výchovu, vzdělání, dodržování pravidel i represi, která nemusí být nutně na první pohled viditelná.

„Je to vědomí toho, že když poruším pravidlo, tak budu velmi pravděpodobně postižen. A z toho postihu nemám možnost, lidově řečeno, se vykroutit,“ nastiňuje Šucha. „Když se tohoto budete držet dlouho a poctivě, tak vznikne společenská norma, která říká, že normální je předpisy neporušovat.“

Čtěte také

Letní autoškola Radiožurnálu. Tipy, jak si na silnici ušetřit nervy i peníze

Takový systém by totiž podle experta vyžadoval pomalejší jízdu, větší trpělivost, schopnost nést následky za své chyby nebo i násobně dražší autoškolství. Přenést ho do Česka  ale potrvá ještě dlouho a půjde i o to, zda je na to společnost připravená. 

„Není možné očekávat výsledky v horizontu jednotek let. Na druhou stranu ani není možné rezignovat a zvolit ten poměrně cynický postoj typu: Doprava s sebou nese nehody a úmrtí a nic se s tím nedá dělat,“ vysvětluje dopravní psycholog a uzavírá:

„Jsou to všechno spojené nádoby a pokrok je testováním toho, jestli jsme jako společnost ochotní akceptovat větší nároky a omezení s vidinou toho, že pak bude doprava pro všechny bezpečnější.“ 

Jak se můžeme inspirovat v zahraničí? Jaké moderní metody autoškoly používají? A jak se na silnicích mění normy? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.