Doma uložené zbraně švýcarské armády se staly vrražednými nástroji

Stalo se po zveřejnění studie profesora kriminologie Martina Killiase, podle níž ročně přijde ve Švýcarsku průměrně třista lidí o život při použití doma skladovaných armádních služebních zbraní.

Ty jsou k dispozici občanům na základě zvláštního švýcarského systému, kdy odvedenci jsou povinni vojenskou službou od 20 do 34 let a ve zvláštních případech až do padesátky. Podle zásady "Švýcarsko nemá armádu, ale Švýcarsko je armádou" má každý občan povinný vojenskou službou k dispozici doma nejen uniformu, ale i příslušnou zbraň s ostrým střelivem.

Tento systém byl zaveden za II. světové války, aby se Švýcarsko mohlo bránit okamžitě nepříteli, aniž by musela předcházet mobilizace spojená s vyzbrojováním. Předtím však nebyla součástí domácí výzbroje ostrá munice, takže prakticky nedocházelo ke zneužití armádních zbraní a k rodinným tragédiím. Po skončení studené války byla provedena reorganizace ozbrojených sil a původní počty byly redukovány na polovinu a dnes tvoří armádu asi 120 tisíc vojáků, kteří pravidelně ročně měsíc cvičí. Dalších 80 tisíc patří k záložním jednotkám, které mohou být při změněné bezpečnostní situaci též procvičovány. Sedmimilionové Švýcarsko, které původně počítalo s 600 tisíci vojáky, má k tomu odpovídající leteckou a pozemní bojovou techniku a v současné době disponuje s více než tisícem tanků a pancéřových vozů a odpovídajícím počtu těžkých pěchotních zbraní. Vzhledem k drasticky sníženým stavům však vyzbrojení jednotek je pouze tabulkové a zbraně leží ve skladech.

V nejnovějším bulletinu kriminologického institutu lausannské univerzity se uvádí, že jen v jedenácti švýcarských kantonech, které obývá 60 procent obyvatelstva, se stalo 789 vražd a 808 sebevražd. Přitom dvě sebevraždy ze tří byly provedeny doma uskladněnou armádní zbraní. Znepokojující je dále skutečnost, že prý "střelná zbraň hrála při rodinných tragédiích naprosto dominantní úlohu".

Švýcarsko v mezinárodním porovnání vykazuje vysoký počet vražd v rodinách, téměř třikrát tolik než ve Spojených státech, ačkoliv ve Švýcarsku dochází podstatně méně k domácímu násilí. Zatím co na veřejnosti dochází k vraždám převážně za použití ilegálně držených zbraní, v rodinách jsou většinou používány armádní zbraně. Také jsou zneužívány jako hrozba a zastrašování rodinných příslušníků. Rostoucím počtem obětí domácího násilí se už švýcarská vláda musela zabývat a vydala s platností od l. července příštího roku novou definici pro Občanský zákoník "Kdo udeří, odejde". Podle ústavu pro rovnoprávnost žen a mužů je ve Švýcarsku každá pátá až desátá žena vystavena psychickému nebo sexuálnímu násilí svým současným nebo rozvedeným partnerem. Soudy mohou od příštího roku násilníkům zakázat po určitou dobu přístup do společné domácnosti, což má chránit oběti násilí.

Profesor Killias pochybuje o tom, zda je v současné době vůbec účelné držet armádní zbraně v domácnosti. Jestliže před sto lety převážná část obyvatel pracovala v blízkosti domova, dnes je tomu naopak a idea rychlé mobilizace se ukazuje jako nereálná. Navrácení ostrého střeliva zpět do armádních skladů by podle něj mělo snížit zneužívání zbraní a minimalizovat rodinná dramata. Nelze přitom přehlédnout, že munici lze legálně nakoupit na trhu a by bylo proto nutné i omezit její prodej. Profesor Killias upozorňuje, že právě v oblasti zbraní existuje velká a relativně agresivní lobby, která bude jistě poslance parlamentu vystavovat masivnímu tlaku. Věří však, že by při lidovém hlasování jeho návrh získal většinu.

Profesor však nemá jen příznivce a jeho odpůrci zpochybňují uvedené údaje a žádají srovnání s jinými vražednými delikty, provedenými ilegálními zbraněmi, noži a provazy. Podle nich důvodem sebevražd a rodinných dramat jsou ekonomické podmínky, kdy lidé nestačí pracovnímu tempu a mají strach, že budou vyhozeni na ulici. Lidé ztrácejí respekt k svým spoluobčanům a cizímu majetku včetně zbraní. Podle odpůrců by bylo v případě nutnosti snížení sebevražednosti třeba odejmout z domácností i kuchyňské nože, provazy a léky. Švýcarská vláda zaujala už v září letošního roku stanovisko k návrhu znemožnit zneužívání armádních zbraní a střeliva. Vydala opatření, podle něhož v případě hrozícího zneužití mohou být podezřelým osobám zbraně odebrány. Nelze prý podcenit, jaké negativní důsledky by v demokratické zemi mělo odevzdání střeliva na vůli obyvatelstva bránit stát. Bezpečnost se nezvýší, když odejmeme munici korektním příslušníkům armády, ale když zabráníme jejímu zneužívání. Z těchto důvodů, praví se v prohlášení švýcarské vlády, odejmutí munice nemá věcný důvod. Poslední slovo nyní je na parlamentu a případně, jak to již bývá ve Švýcarsku zvykem, na lidovém referendu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .