Doksanský: Němci volili AfD kvůli strachu z migrace. Lipavský: Pro radikály je ale i Čech cizinec

8. září 2026

Vítězství protiunijní, protiimigrační a podle mnohých proruské Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách znepokojilo řadu evropských státníků. „V určitém smyslu to pro nás nic neznamená, protože zahraniční politiku určuje primárně spolková vláda,“ říká v pořadu Pro a proti poslanec Denis Doksanský (ANO). „Čech je v Německu cizinec. A pokud tam zvítězí tyto radikální síly, tak my z toho nebudeme mít vůbec nic,“ namítá poslanec za ODS a exministr zahraničí Jan Lipavský.

Souhlasíte s premiérem Andrejem Babišem (ANO), že vítězství Alternativy pro Německo v jedné spolkové zemi pro Česko nic neznamená?

Denis Doksanský (ANO): V určitém smyslu to pro nás nic neznamená, protože zahraniční politiku určuje primárně spolková vláda. My naše vztahy s Německem budeme nadále rozvíjet tak jako dosud.

Čtěte také

Zároveň to ovšem ukazuje – a to se už týká České republiky a situace u nás – že lidé už jsou prostě unavení z neustálých evropských frází a zeleného aktivismu. A také z toho, jak působila politika v Německu, která byla obrovsky benevolentní vůči migraci. Neuvěřitelně se tam zhoršila bezpečnostní situace. Běžní Němci to pociťovali a měli strach. Polovina obyvatel vyjadřovala, že má obavy o svou bezpečnost.

To všechno jsou věci, které jsou naprosto logické a které přinesly vítězství AfD. V tomto smyslu to je podobné situaci u nás, kdy takzvané demokratické strany, které o sobě říkají, že jsou demokratické, a ostatní označují za populisty, neuspěly z podobných důvodů.

Pane Lipavský, jak se na vítězství AfD ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko díváte vy?

Jan Lipavský (ODS): Je to výrazný posun a přelom v rámci německé politiky. AfD sice podléhá určité izolaci od ostatních politických stran, ale nyní je v tak silné pozici, že se dostává k vládě. To je informace číslo jedna.

Další pohled je, že to vede k zamyšlení, co všechno může AfD ze svého programu prosadit, protože tam jsou věci, které skutečně nejsou demokratické a rozdělují Němce na dvě kategorie.

Kladu si velkou otázku, jestli skutečně AfD i na spolkové úrovni bude prosazovat tuto politiku, která jí přisoudila označení extremistická, anebo jestli ve vládní pozici bude řešit skutečně reálné problémy a z těchto pozic trochu sleví.

Benešovy dekrety 

Současná federální vláda v Německu vedená Friedrichem Merzem je také dost nepopulární, když se podíváme na průzkumy, které se týkají konkrétně kancléřovy osoby. Pane Doksanský, nemáte obavu, že radikální program AfD by se v některých momentech mohl obrátit i vůči nám, Čechům?

Doksanský: Ne, to skutečně nemám. Myslím, že AfD se soustředí na německé problémy. Pokud mají negativní postoje vůči cizincům, týká se to primárně migrantů, zvláště z muslimských zemí, kteří neuvěřitelným způsobem ovlivnili bezpečnostní situaci v Německu.

Čtěte také

Na druhou stranu, pokud zde slyším poznámky o nebezpečí, které jsme z Německa dříve zažívali, byl to právě pan Lipavský, ODS a celá tehdejší opozice, kdo podporoval sjezd německého landsmanšaftu v Brně.

My jsme to naopak jako vládní koalice považovali na českém území za naprosto nepřijatelné. To jsou kroky, které mě znepokojují mnohem více. Pokud se dějí podobné aktivity, neměli bychom si je nechat líbit ani z hlediska AfD.

Jste si vědomý toho, že tento sjezd neřešil Benešovy dekrety, zatímco AfD je řeší?

Doksanský: Vím, že ten sjezd neřešil Benešovy dekrety, ale šlo v něm o symbol. Ve chvíli, kdy uspořádáte takový sjezd na území České republiky, vyjadřuje to do éteru určité postoje.

Právě proto také Poslanecká sněmovna odsouhlasila usnesení, ve kterém vyjádřila, že považuje konání tohoto sjezdu za naprosto nepřijatelné, stejně jako česká vláda. A to jsou věci, které si myslím, že jsou nebezpečné.

Čtěte také

Co se týče AfD, oni se soustředí na jiná témata a nevěřím tomu, že by například Benešovy dekrety reálně přišly na pořad dne. A i kdyby náhodou ano, budeme o tom diskutovat. Věřím, že v rámci bilaterálních vztahů jsme schopni podobné věci vždy vyřešit.

Bylo to dobře, že jste v zásadě podpořili nebo vyjádřili porozumění pro sudetoněmecký sjezd v Brně?

Lipavský: Byla to širší akce, šlo o akci usmíření. Usmíření ohledně tehdejších válečných událostí. Chápu, že pana Doksanského vyděsila devadesátiletá babička, která si dala oběd v Brně na náměstí.

Ale je to AfD, kdo otevírá otázku Benešových dekretů. V Česku to nikdo není. A zároveň od pana Doksanského a některých politiků ANO nebo SPD slyšíme, jak je AfD skvělá.

Já bych chtěl pana Doksanského jen upozornit, že Čech je v Německu cizinec. Každý Čech je tam potenciální přistěhovalec. A pokud tam zvítězí tyto radikální síly, tak my z toho nebudeme mít vůbec nic.

Vztah s hnutím SPD

Jak blízko si myslíte, že má Alternativa pro Německo k českému vládnímu hnutí SPD, pane Doksanský? Vzhledem k tomu, že SPD sdílí s AfD skupinu v europarlamentu, dalo by se tedy říct, že má k AfD velmi blízko a že zčásti SPD orientuje českou vládu podobným směrem, jako může orientovat AfD v Německu? Nebo to vidíte jinak?

Doksanský: Rozhodně bych nepoužil termín, že někdo orientuje českou vládu směrem k AfD v Německu. Takto ta otázka nestojí. Každá ze stran má své zahraniční partnery.

Koneckonců my jako hnutí ANO jsme součástí Patriotů v rámci Evropského parlamentu. Stejně tak ODS má své partnery v Evropském parlamentu a komunikuje s nimi. To je naprosto normální.

Čtěte také

Jestliže je SPD v tomto blíže AfD a komunikují spolu či spolupracují, je to zcela jejich záležitost. Reprezentují určité politické vnímání světa a podle toho, kolik získají voličů, ho potom mohou přinášet do reálné praktické politiky.

SPD má svou voličskou základnu a má také jasné místo v naší koalici, které není dominantní. Nicméně jejich názory jsou slyšet, ale rozumně. Nejsou těmi, které jsou rozhodující.

To byste uznal, pane Lipavský, že SPD jako menšinový koaliční partner nemůže ovlivňovat směřování české vlády do takové míry?

Lipavský: Myslím, že SPD ovlivňuje českou zahraniční politiku zcela radikálně. Především způsobem, kterým jsme se střelili do vlastní nohy ohledně spolupráce s Ukrajinou.

Spolupráce s Ukrajinou nepokračuje?

Lipavský: Jakým způsobem je omezována, to dávám jen jako jeden z mnoha příkladů, že ten vliv existuje a je významný. Politici SPD a AfD se pravidelně stýkají, personální vazby fungují a snad spolupracují i na marketingových věcech. Myslím, že mezi těmito dvěma stranami probíhá čilá mezinárodní spolupráce.

Stává se Evropa zranitelnější v hybridní válce s Ruskem? A jak by měli výsledky nedělních voleb v Sasku-Anhaltsku reflektovat čeští politici? Poslechněte si celý pořad výše.

autoři: Lukáš Matoška , ntu
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.