Dokončení revitalizace Klementina v roce 2018 není dogma, uklidňuje náměstek

„Pokud se zavře Národní knihovna v rozsahu, jak bylo avizováno, do značné míry to znemožní odbornou práci nejen v literární vědě, ale i v jiných historických oborech,“ uvedl v pořadu Pro a proti ředitel Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR Pavel Janáček.

Národní knihovna je jediné místo na světě, kde je k dispozici 80 % bohemikálního fondu. „Tyto materiály se nedají od diplomových prací výše nahradit nějako jinou knihovní institucí v republice.“

„Víme, že knihovna prochází rekonstrukcí, a loni se začalo proslýchat, že poslední fáze přinese radikální uzavření. Nevědělo se, jestli na rok nebo na tři roky, nebo kdy akce začne,“ připomněl Janáček.

Právě nedostatek informací přinutil ředitele k sepsání otevřeného dopisu. „Ten otevřel diskuzi, a v ní jsme dospěli k redefinici problému.“

„Celý plán s uzavřením na tři roky vycházel z toho, že rekonstrukce musí být dokončena roku 2018. Ale program, ze kterého je rekonstrukce financována byl ale od roku 2006 už několikrát prodloužen,“ připomněl Pavel Janáček.

Janáček: „Zatímco až dosud všechny plány a omezení byly vyvolávány potřebou dokončit rekonstrukci v podstatě nesplnitelném termínu do roku 2018, tak na poslední debatě jsme dospěli k tomu, že kriteriem je dokončit rekonstrukci tak, aby byla zachována kontinuita veřejných služeb Klementina, i kdyby to mělo být za hranicí roku 2018.“

Náměstek ředitele Národní knihovny pro knihovní fondy Hanuš Hemola souhlasí, že tři roky zavřené Klementinum by představovalo zásadní překážku pro badatele.

Hemola: „Náměstkyně ministra kultury na debatě poprvé řekla, že termín dokončení 2018 není dogma, a to byla nová informace i pro ředitele Národní knihovny. Teď víme, že stavbu můžeme takzvaně fázovat, tak jak jsme s tím počítali, když se šlo do revitalizace celého objektu.“

„Trochu se pohnuly ledy, a podle všeho, co máme teď k dispozici, se situace změnila, a my můžeme celý problém zjemnit,“ dodal zástupce knihovny.

Vedení knihovny si bylo už v počátcích vědomo, že ve dvou letech se nedá zrekonstruovat budova Klementina, zejména část nejvíce zatížená fondy a prostory pro služby.

„I proto to garantované minimum tří let působilo tak drasticky,“ vysvětlil Hemola.

Ten připomněl, jak k celé situaci došlo. „Knihovna se dostala v roce 2013 do téměř neřešitelné situace: to co bylo vyprojektováno, nebylo přijato památkovou péčí. Probíhající etapa byla neúměrně prodloužena asi o dva roky, takže se celý harmonogram změnil.“

„Teď jsme ve fázi, kdy je udělána nová architektonická studie, ke které se momentálně vyjadřují památkáři. Opět je tam dost problémů, a uvidíme na čem se shodneme, ale každopádně dnes je jasné, že půjdeme do jednotlivých fází stavby,“ slíbil radostnější výhledy uživatelům Národní knihovny Hanuš Hemola.