Dokážeme někdy vyléčit rýmu? Nový experimentální lék vypadá slibně

25. květen 2018

Patří k nejmenším buňkám v lidském těle, přesto vás dokáže pěkně potrápit. Takový rhinovirus je přitom nejběžnější a nejinfekčnější virus, který může za vaši rýmu.

Dokonce se jmenuje podle řeckého rhīs, tedy nosu. Taková rýma vás potrápí zpravidla dvakrát ročně, u dětí jsou nemoci z nachlazení klidně i 12 x ročně. Na rinoviry je ale zatím medicína 21. století krátká. Vědci ale přišli s novým, experimentálním lékem, který by snad jednou měl rýmu účinně léčit. 

„Je to ale běh na dlouhou trať a je otázka, jak dopadnou faktické klinické studie na dobrovolnících,“ vysvětluje Martina Havlíčková, lékařka a vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Státního zdravotního ústavu. Co experimentální lék vlastně umí?

Kýchání, rýma, svědění očí. Alergici bojují s pylovou sezónou a ordinace se plní pacienty

Jarní alergie (ilustrační foto)

Alergiky trápí už několik týdnů pylová sezóna. I ordinace v Královéhradeckém kraji se kvůli tomu plní lidmi. Momentálně dominuje jeden z nejagresivnějších alergenů - pyl břízy. A jinak tomu nebude ani tento a následující týdny, kdy se přidají další pylové alergeny.

„Zastavuje replikace rhinovirů, které ale nestojí jen za vaší obyčejnou rýmou. Způsobit můžou záněty dolních cest dýchacích, zápaly plic, u dětí jsou to spouštěči astmatu a přispívají i k rozvoji vážných plicních chorob, jako je třeba CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc, pozn. red.).“ Jsou to patogeny, které vás dokáží dostat i na ARO. Cílem vědců je tak vývoj léku, který by byl schopen potlačit aktivitu rhinovirů, a zároveň nebyl agresivní k hostitelské buňce.

Virus je uvnitř buňky

Proč je tak těžké vytvořit lék na nejběžnější lidskou nemoc, a to už po staletí? „Protože Rhinovirus se nachází uvnitř hostitelské buňky. A najít lék, který by zaútočil jen na virus a přitom nepoškodil samotnou buňku, představuje velký technický problém,“ říká viroložka.

Současná cesta, na kterou se autoři nového léku vydali, by prý mohla být úspěšná. Snad by se pak mohl uplatnit i na další viry. „On totiž jeden lék nikdy neúčinkuje pouze na jeden typ viru.“ Vědci se taky už léta snaží najít účinné očkovací látky „na rýmu“. Tady ale situaci zase komplikuje fakt, že rhinoviry mají stovky různých kmenů.

„Protilátky, které se očkováním musí navodit, taky musí být co nejvíc protektivní. Je to výzkum, kterému se věnuje velká pozornost, ale opravdu to není nic jednoduchého a nějakou dobu ještě potrvá,“ dodává.

autoři: Andrea Skalická , lup
Spustit audio

Související