Dohoda ztracená v plamenech
650, 600 a 590. To nejsou čísla stanovující rozměry nějakého gigantického tvora, ale výročí, která přináší rok 2011 do dějin Nového hradu u Kunratic a přilehlého obléhacího tábora.
26. února 2011 uplyne 650 let od narození českého krále Václava IV., který si nechal Nový hrad u Kunratic vybudovat jako své soukromé sídlo, bezpečné útočiště v bouřlivých dobách. Podle dochovaných záznamů byla stavba zahájena v roce 1411, tedy před rovnými 600 lety.
Navíc si hned v prvním měsíci roku 2011 můžeme připomenout ještě jedno výročí. Dohodu, která skončila v krvi a plamenech. Podle dostupných záznamů to bylo 25. ledna v roce 1421, kdy začala hradní posádka vyjednávat s obléhateli o předání hradu do jejich správy.
Přestože pražští husité opustili svůj tábor před 590. lety, dodnes jsou po něm patrné stopy. Nerovnosti v terénu prozrazují, jak obléhatelé žili, kde spali, jak sami svůj tábor chránili i to, kde měli umístěny zbraně k dobývání hradu. V mnoha ohledech je tábor unikátní. Potvrdil to také výzkum provedený v roce 1952 pod vedením doktorky Zoroslavy Drobné z tehdejšího historického archeologického oddělení Národního muzea v Praze. O rok později byla v časopise Historie a vojenství publikována předběžná zpráva, která je do dnešních dní jediným dokladem o tříměsíčním zkoumání tábora. Nálezy na svá další zpracování čekají skryty v depozitářích Národního muzea. Některé z nich jsme představili v historickém magazínu Zrcadlo s premiérou 14. ledna 2011, včetně přiblížení funkce samotného tábora. Kromě Mgr. Evženie Šnajdrové z oddělení starších českých dějin Národního muzea, jsme si povídali s Mgr. Janem Biedermanem. doktorandem Vojenského historického ústavu a PhDr. Ladislavem Čepičkou z Vojenského historického ústavu. Některé z komentovaných nálezů si můžete prohlédnout ve fotogalerii tohoto článku.
Od středověku do pravěku
Doktorka Zoroslava Drobná ve své zprávě z 50. let připomínala nejen události, které nastaly po smrti krále Václava IV., ale také dobové zápisy. Oprášila také zprávu novoměstského písaře Vavřince z Březové: „ Item, že s Hradu Nového silnice, aby špíže do Prahy vezena byla, měla překážku, a protož posledního dne měsíce prosince Pražané svůj lid jízdný, pěší, s vozy poslali a zpravili sou dobývati Nového hradu a ihned na vrch hory Hřeben blízko příkop hradu boudy a stany rozbili sou a ohradili se příkopy se všech stran, aby se mohli nepřátelům brániti a z pušek a ze tří prakův nesčíslné kameny metali sou, tak že všechny střechy kamením zeprali sou. A přiblíživše se na příkopy zdvihli sou prak, z něhoto všecky havíře s podsebitím zbili sou.“
Při průzkumech místa nebyly nalezeny jen střely, které jsou připomínány v příspěvku magazínu Zrcadlo, ale také další nálezy jako jezdecké podkovy, železné držadlo nejspíše z dřevěné truhlice, střepy nádob z 15. století nebo čtverhranné šipky střel do kuší. Ve dvou zemnicích byla nalezena také v podlaze zapuštěná kruhová ohniště. Větší a úplnější mělo v průměru asi 80 cm a bylo obloženo kameny. Dalším důležitým objevem v areálu tábora bylo nalezení pravěkého sídliště, o kterém se do 50. let minulého století nevědělo. Jak zpráva přímo uvádí: „Jde o sídliště z mladší doby kamenné (neolit, 3000 let před n. l.) s tak zvanou jihomoravskou malovanou kulturou. Ojediněle se vyskytly nálezy též z doby bronzové (kultura knovízská ) a z doby železné (kultura halštatsko-laténská). Převažovaly střepy nádob, kromě nichž se našly ještě dva kamenné sekeromlaty (pravděpodobně neolit, 2000 let před n. l.). Tak se stalo, že se nám pravěké nálezy pletly mezi nálezy středověké, že husitské jámy překrývaly zčásti dna pravěkých kulturních jam a že jsme ve vnitřním příkopě zadního valu narazili rovněž na pravěkou kulturní vrstvu. Jen pro úplnost jsme si alespoň předběžně zjistili, že se pravěké sídliště rozkládalo i na prostoře před polním táborem husitským; jak daleko až sahalo, jsme nepátrali.“
Zpráva Zoroslavy Drobné končí připomínkou nutnosti pokračovat ve zkoumání. K tomu ovšem dosud nedošlo. Stejně tak nebylo navázáno na nedokončený průzkum z konce 20. let minulého století, který byl zaměřen na samotný Nový hrad u Kunratic.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.