Dohoda migranty neodrazuje a převaděči hledají nové cesty, tvrdí politolog

25. březen 2016

Dohoda s Tureckem měla ztenčit proudy uprchlíků na starý kontinent. Od začátku týdne, kdy vstoupila v platnost, ale na řecké ostrovy dorazilo každý den zhruba tolik migrantů jako v době před víkendovým summitem.

Kromě Turecka bude případný úspěch dohody záležet i na Řecku, které podle předsedy Evropské komise čeká herkulovský úkol. Jak se ho obě země zhostí?

„Dali jsme Turecku veškerou možnost pomoc,“ uvedl v pořadu Pro a proti státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Podle něj Evropa dostatečně motivovala Turecko pro to, aby bylo ochotno dělat to, co od něj starý kontinent očekává.

„Zlepšovat kvalitu života uprchlíků, kteří jsou v Turecku, a bránit tomu, aby nasedali na lodě a přeplouvali těch pár kilometrů na řecké ostrovy.“

Prouza se spíše obává, jestli svou část zvládne Řecko. „Protože Turci, pokud budou chtít, to mohou zvládnout stoprocentně.“

Přesto jde o rozhodnutí jak řecké, tak turecké strany. „Řečtí úředníci budou muset posoudit každou individuální žádost o azyl, a rozhodnout o tom, zda člověk má nárok na azyl, nebo nemá.“

„Mělo by platit to, že když přišli migranti z bezpečné třetí země, tedy z Turecka, tak jejich žádost není přípustná,“ dodal Tomáš Prouza.


Prouza: „Důležité je, že nezavíráme cestu do Evropy, ale zavíráme nelegální cestu do Evropy. Místo toho otevíráme cestu legální, která je pod kontrolou, a kde můžeme ověřit, odkud lidé reálně jsou a kteří mají nárok, a ne, že si jen koupili syrský pas na tržišti v Izmiru.“

Politolog Thomas Kulidakis cení, že vůbec k nějaké dohodě mezi Evropou a Tureckem došlo. Přesto má dohoda podle něj problematické části.


Kulidakis: „Už nyní se objevují cesty, a víme, že je migranti zkoušejí, ať je to pozemní cesta přes Řecko a Bulharsko, případně přeplouvání Černého moře, nebo i severní cesta, kdy se opět mluví o Itálii a Španělsku. I někteří uprchlíci, kteří teď přišli, říkali, že o dohodě věděli, ale stejně je to neodradilo, ale naopak utratili všechny peníze za to, aby měli lepší život.“

„Je v ní spousta proměnných, na kterých závisí její úspěch: relokační mechanismus, spolupráce Turecka s Řeckem, i názor uprchlické agentury OSN, která v principu odmítá povinné detence.“

Zvýšenou aktivitu převaděčů nevnímá politolog jako výraz jejich poslední snahy. „Je to velký byznys. A pokud by stávající cesty byly odříznuty, migranti mohou využít nové,“ varoval.

Především je nutné dotáhnout do konce prohlášení Turecka za bezpečnou zemi, soudí Kulidakis. „Aby se uprchlíci měli kam vrátit, protože tou zatím Turecko oficiálně není.“

Svou nepopiratelnou úlohu má v celé krizi i nadále Evropa, připomněl politolog.

„My se tady pořád jen bavíme o Řecku a Turecku, ale to jen není problém řecký a turecký, ale problém celé Evropské unie jako takové a států sdružených v ní, kdy platí, že problém jednoho je problémem druhého,“ nabádá evropské elity k solidaritě Thomas Kulidakis.

autor: tpa
Spustit audio