Dodnes nevíme, kde mnohá biblická města ležela, upozorňuje teolog Petr Jan Vinš

13. březen 2017

Co je to biblická archeologie? Jaké je její místo mezi ostatními podobory archeologie? Hostem Magazínu Leonardo byl religionista a teolog Petr Jan Vinš.

„Termín biblická archeologie se už dnes příliš nepoužívá,“ upozornil vědec. „Tento obor dříve vycházel z předpokladu, že archeologické bádání by mělo potvrzovat to, co se píše v bibli. To je ale něco, co není slučitelné s moderní vědeckou metodologií.“

Také proto archeologové, která pracují v regionu Blízkého a Předního východu, a kteří se konfrontují například se starozákonním materiálem, používají raději termín archeologie Syropalestiny nebo jiných variant.

„Obor vědecky stojí na paradigmatu vědecké archeologie, která nerozlišuje, jestli zkoumá období, které má nějaký vztah k náboženským skutečnostem, nebo nemá,“ vysvětlil Vinš.


„Představa, kterou můžeme získat z textu Starého zákona, že Izrael a Palestina hráli nějakou významnou roli v regionu Blízkého východu, je vzdálená skutečnosti. Tato oblast byla kusem prostoru, o který se přely velmoci tehdejší doby. Egypt na straně jedné, Mezopotámie na straně druhé, někdy i chetitská říše jako třetí hráč.“

„Takzvaný apologetický přístup, který byl vlastní biblické archeologii, znamená, že by archeolog měl být služebníkem biblisty, kdy dodává materiál, který pouze potvrzuje biblické svědectví,“ popsal ideologické zázemí oboru v 19. století teolog.

Realita je ale velmi často odlišná. „Často to tak není. Naopak, archeologie přichází na spoustu poznatků, které je obtížné přivést do souladu s nekritickým čtením biblického textu.“

Samotná práce „biblického archeologa“ má dva kořeny. „Prvním je starozákonní biblistika, tedy obor, který se zabývá prací s biblickým textem a zkoumáním toho, jak tento text vznikal prostřednictvím metod literární kritiky a dalších nástrojů. Pak je samotná archeologická práce, která často pracuje odděleně od teologické složky a zkoumá prostě to, co je v oblasti empiricky doložitelné.“

„Následně se tyto dva pohledy musí slučovat, což není vždy bez problémů,“ přiznal vědec.

Jaká je budoucnost oboru biblické archeologie? Může ještě dojít k významný nálezům? „Region Předního východu i přímo Syropalestiny je dosud relativně málo prozkoumán. Je to často problematické, protože jde o region politicky turbulentní. Například v současné době je nemožné provádět jakýkoli výzkum v oblasti Mezopotámie.“

„Mnohá biblická města, o kterých máme zprávy ve Starém zákoně, nejsou dodnes identifikována, takže nevíme, kde tato města byla. Nebo se občas objeví nějaký významný nápis, který vrhá zajímavé světlo na biblické texty,“ popsal stále zajímavý a specifický podobor archeologie Petr Jan Vinš.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.