Dobrý a ještě lepší František Nepil

František Nepil
František Nepil
0:00
/
0:00

Málokterý spisovatel naplnil význam slova „vypravěč“ tak vrchovatě jako František Nepil. Své vtipné, lidské a mile vypointované texty totiž dokázal i výborně interpretovat.

Jeho jméno se sice neobjevuje v jedné řadě s velikány české literatury, ale popularita, kterou si mezi čtenáři získal, byla značná. 

Projasnit a povzbudit

„Píšu, abych projasnil a povzbudil,“ řekl František Nepil v roce 1989 v pořadu A léta běží a popsal to docela přesně. Měl schopnost v běžných situacích, které zažívá většina z nás, vyhmátnout vtip a poezii, a zároveň je vztáhnout k obecně sdíleným hodnotám.

František Nepil

František Nepil se narodil 10. února 1929 v Hýskově na Berounsku v rodině zedníka. Po maturitě na obchodní akademii pracoval jako propagační referent Československých hotelů, pak nastoupil jako reklamní textař v podniku Merkur.

Za největší úspěch tohoto působení považoval texty pro rozhlasovou propagační relaci, kterou psal ve stylu forbín Wericha a Horníčka, kteří mu jeho relace devět let četli. Od té doby se datovalo jeho přátelství s Janem Werichem.

Nepil se zároveň věnoval i volné tvorbě, protože, jak říkal, „každý propagační textař si o sobě myslí, že je tak trochu Hemingway“. Nejprve jen občas a od 60. let už pravidelně publikoval své povídky, články a fejetony v řadě periodik.

V 60. letech začal vydávat také knihy. Pro dospělé i pro děti. Dokonce života jich vydal kolem tří desítek. Mezi nejoblíbenější patří Střevíce z lýčí, výbory z fejetonů nebo Jak se dělá chalupa. Z dětských Makový mužíček, Já, Baryk nebo Polní žínka Evelýnka. František Nepil psal také scénáře pro Spejbla a Hurvínka.

Dobrácký a lišácký hlas

V 60. letech začal Nepil spolupracovat také s rozhlasem, kam v roce 1969 nastoupil jako zaměstnanec. Zabýval se tu jednak tvorbou pro děti: psal hry, pohádky, připravoval pořady. U dospělých posluchačů si získal oblibu svými povídkami a především fejetony, které sám četl.

Nebyl to jen sám obsah Nepilových textů, ale i jeho osobité podání, co měli posluchači tak rádi. Nepil měl, jak po jeho smrti řekl fejetonista Rudolf Křesťan, dobrácký a zároveň trochu lišácký hlas. Asi nejznámější a nejoblíbenější byly jeho cykly fejetonů Dobré a ještě lepší jitro a Moje země, které četl v 70. a 80. letech.

V rozhlasovém archivu se vedle některých Nepilových fejetonů a četby z jeho knih dochovalo i několik pořadů, kde spisovatel hovoří. Ukázky si poslechněte v Archivu Plus.

Spustit audio

Související