Dobrovolnou bezdětnost nemusí lidé chápat jako ztrátu nebo ochuzení, ukazuje oceněná studie

Když se před několika lety rozhodla britská zpěvačka Blythe Pepino, že nebude mít kvůli změnám klimatu děti a založila organizaci BirthStrike, která podobně smýšlející lidi sdružuje, přitáhla tím značnou pozornost médií. 

Čtěte také

Prolomit vlny: Česko neděsí klimatický kolaps, ale bezdětné ženy. Co to o nás vypovídá?

„Není čas přemýšlet o rodině,“ řekla v dokumentu nizozemské veřejnoprávní televize. I když – jak přiznala – rozhodnutí nemít děti pro ni nebylo zrovna lehké. Následný strach o budoucnost potomka a taky hrůza z toho, co by zažíval v dospělosti, ale daly hudebnici Blythe Pepino pádné argumenty.

Pro menší výzkum o dobrovolné bezdětnosti se rozhodla Šárka Stříbrská, dnes už absolventka Sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Podle ní je dobrovolná bezdětnost stále poměrně kontroverzním tématem.

Její studie zvítězila v celonárodní soutěži Czech Envi Thesis o nejlepší diplomovou práci s problematikou životního prostředí.

Klima a další důvody

Šárku Stříbrskou zajímaly konkrétní motivace pro dobrovolnou bezdětnost. „Já jsem hodně předpokládala, že je tím jediným důvodem klimatická krize, ale vzápětí – po prvních dvou rozhovorech – jsem musela přeformulovat výzkumné otázky, protože jsem zjistila, že tam hrají roli i jiné důvody.“

Bezdětnost nevnímali jako nějakou ztrátu nebo jako něco, o co by byli ochuzeni.
Šárka Stříbrská

I když byla ve výzkumu klimatická krize nejčastějším argumentem pro to nemít děti,  informátoři a informátorky mluvili nezřídka i o svobodě a o tom, že nemají vztah k dětem.

Čtěte také

Je normální najít štěstí i jinde než ve vlastních dětech, říká terapeutka o dobrovolně bezdětných

„Bezdětnost nevnímali jako nějakou ztrátu nebo jako něco, o co by byli ochuzeni. Tito lidé se často věnovali činnostem, které jim dávaly smysl a měly třeba pro-sociální charakter, byly zaměřeny mimo sebe sama. A oni se jich nechtěli vzdát. Vnímali etickou odpovědnost k tomu, aby se jim věnovali, a přišlo by jim nefér, když to tak řeknu, aby věnovali tolik energie a času výchově jednoho člověka – svého dítěte.”

Z rozhovorů Šárky Stříbrské s účastníky výzkumu vyplývá, že bezdětnost vnímají jako snahu o zmírnění dopadů klimatické krize nebo jako cestu, jak se přizpůsobit světu, kde se podmínky pro život kvůli klimatické krizí budou zhoršovat. 

Podle Blythe Pepino se její postoj liší od antinatalistických hnutí, pro která plození dětí ke změně klimatu přímo přispívá. 

Vnímali etickou odpovědnost a přišlo by jim nefér, aby věnovali tolik energie a času výchově jednoho člověka – svého dítěte.

Ze studie publikované v roce 2017 ve sborníku akademie věd Spojených států vyplývá, že i kdyby všechny státy světa zavedly politiku jednoho dítěte, světová populace by se do roku 2100 nijak výrazně nesnížila.

Čtěte také

„Vy a já přispíváme ke klimatické krizi málo.“ Většina nutných změn závisí na vládách, ne jednotlivci, píše Deutsche Welle

Jiná studie mezinárodní skupiny expertů se zase přiklání k tomu, že mít o jedno dítě míň je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak může člověk snížit své vlastní emise oxidu uhličitého. Podle vědců je ale klimatická krize dávno za hranicí toho, kdy je možné zmírnit ji volbou jednotlivců.

Poslechněte si celou reportáž Martiny Rasch.