Dobrovolní hasiči jsou zásadní pro efektivní zásah

Na těchto jednotkách je postaven systém stejně jako na profesionálech. Protože pokud přijede pouze čtveřice profesionálních hasičů, tak ten zásah nebude efektivní. Už teď nám to dělá problém. „Pokud se nezavede nějaký systém ocenění, tak to v budoucnu může být velký problém,“ říká vedoucí integrovaného záchranného systému jihomoravských hasičů Václav Kovář. Podle něj není možné, aby stačili pouze profesionální hasiči. „Bylo by to příliš drahé! Optimální je kombinace dobrovolníků a profesionálů.“

Závody nejsou jen zábava

Je neděle odpoledne a v Chropyni na Kroměřížsku startuje hasičská soutěž Memoriál Jana Zapletala. „Soutěže dobrovolným hasičům slouží jako příprava na zásahy,“ vysvětluje mi jeden z pořadatelů Vladislav Sedlařík. Problém, na který narážejí hasiči v Chropyni, trápí dobrovolné hasiče v celé republice. Na jižní Moravě jen loni zanikly jednotky Sboru dobrovolných hasičů v deseti obcích a letos se budou rušit další.

„Tady je problém v tom, že lidi dělají mimo obec. To je všechno tady po okolí, všichni jsou rozjetí. Ti lidi tady nemají pracovní možnosti a musí dojíždět. Jináč jsou tady přítomni jenom důchodci. Toto je problém všech malých obcí, protože kdyby se fakt někde něco stalo, tak do toho skočí pár důchodců, ale stejně je to o ničem,“ vyjmenovává hlavní důvod nedostatku akceschopných hasičů na vesnicích Václav Filipec, nezávislý místostarosta Běhařovic na Znojemsku.

Letos tam zrušili jednotku dobrovolných hasičů v místní části Stupešice. Tamní hasiči formálně přejdou k sousedům. Loni vyjeli k devíti zásahům, dodává Václav Filipec. „Já bych to řekl na rovinu, že se to ta jednotka po finančních stránkách nevyplatí. Ale z druhý stránky, když bychom měli čekat na nějakou zásahovou jednotku, která přijede za 20, 30 minut, tak je shořelý barák. A proto pro nás je výhoda, že tu jednotku máme tady, máme auto a to auto se dostaví na místo a tam se někdo najde, kdo umí rozmotat hadice a kdo to umí spustit. Rozdíl je půlhodina a pět minut. Za pět minut to může udělat jenom nějakou malou škodu, a za hodinu může být i lidský život – může dojít k obrovským škodám.“

Sousedé a profesionálové pomohou

Obce bez vlastní hasičské jednotky si musí sjednávat smlouvy se svými sousedy nebo s Hasičským záchranným sborem. To ale v Běhařovicích podle nezávislé starostky Ivety Moudré, zatím nehrozí. „Zatím se nám vždycky to nějakým způsobem podařilo. Ti chlapi vyjeli i na zásahy, kde byli zavolaní mimo katastr,“ říká starostka, která ale připouští, že dobrovolníci zasahovali vždycky na hraně pracovní doby, kdy se dobrovolníci vraceli z práce nebo už byli doma. Ale během toho dopoledne může nastat problém. „Záleží to na zaměstnavatelích hasičů, jak to má kdo domluvené. Třeba velitel ví, že mu přijde SMSka, cokoliv, v práci ví, že ho pouští, všechno má u sebe a je schopný. Není to až tak pružné, ale zatím nám to vychází.“

Ilustrační foto. Soutěž hasičů v požárním útoku v Havlíčkově Brodě|foto: Olga Štrejbarová

Velitel běhařovické hasičské jednotky Lubomír Kožnar ale už tak optimistický není. Vidí problém v tom, že zaměstnavatelé nechtějí dobrovolné hasiče uvolňovat k zásahům. Bez finanční motivace se to prý ale nezmění. „Do zákona můžete napsat, že má povinnost. Pokud z toho nic mít nebude, tak tomu hasičovi znepříjemní život, nebo prostě hasiče brát nebude. Pokud by jim dávali třeba nějaké daňové úlevy na každého hasiče, kterého zaměstnají, nebo eventuálně pokud by jinak fungovalo refundování mezd,“ říká Lubomír Kožnar.

Podle něj je třeba vcítit se do role zaměstnavatele, pokud má tři zaměstnance, z toho bude mít dva hasiče, a teď se mu na celý den zastaví práce, jenom proto, že někde se bohužel něco stalo. Kromě toho ale Lubomír Kožnar přiznává i to, že mladí lidé o práci u hasičů zkrátka nemají zájem. „Prestiž? Já si myslím, že tady jméno jako hasiči máme dobré. Ať z pohledu třeba Hasičského záchranného sboru nebo z okolních dědin, když se nějaká mimořádná událost stane, tak jsme z 99% první na místě.“

Ne všude ale dobrovolné hasiče považují za nenahraditelnou složku integrovaného záchranného systému. Příkladem může být Klentnice na Břeclavsku, kde zásahovou jednotku formálně zrušili loni. Prakticky tam ale nefunguje už řadu let. Na zásahy k nim jezdí dobrovolní hasiči z nedaleké Perné, kterým posílají finanční příspěvky, nebo profesionálové z Mikulova, říká tamní starosta Roman Koprivňanský z ČSSD. „Já si myslím, že to je na takové malé obci úplně zbytečné. My to máme do Perné tři kilometry, do Mikulova čtyři kilometry. Než sem dojedou Perňáci, kteří jsou v zaměstnání, tak stejně už tu jsou profesionální hasiči z Mikulova.“