Do ÚSTRu nepřicházejí zkušení odborníci, kteří by vytvářeli debatu, soudí historik Blažek
Historik a šéf Odborové organizace vědeckých pracovníků Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petr Blažek bádal v materiálech Státní bezpečnosti už jako student. Pak pomáhal ÚSTR zakládat a i když je s jeho současným vedením ve sporu, říká, že má badatelskou svobodu.
„Myslím, že ústav na začátku svého působení udělal mnoho dobrého. Podařilo se dostat pod jednu střechu dokumentaci Státní bezpečnosti. Navíc do běžného badatelského módu, kdy může každý přijít a materiály studovat. A jde o bádání transparentní podle archivního zákona a příslušných vyhlášek,“ vysvětluje Blažek v Osobnosti Plus.
Čtěte také
„Dalším uspěchem je, že se materiály dostaly pryč z institucí, které jsou zpravodajského charakteru, jako je civilní nebo vojenská rozvědka nebo kontrarozvědky. Je důležité, že je archiv (Archiv bezpečnostních složek, pozn. red.) samostatnou institucí, která spravuje a zpřístupňuje všechny dokumenty stejně,“ dodává.
Nedostatek akademiků
Ústav pro studium totalitních režimů dokumentuje předlistopadovou éru od roku 2008, kdy vznikl na základě zákona. Podle Blažka je uvnitř velká fluktuace zaměstnanců a roztříštěnost badatelských témat.
„Za posledních pět let, nepletu-li se, nepřišel do ústavu žádný docent nebo profesor. Jsou tam vesměs velmi mladí lidé, někteří velmi talentovaní, jiní po pár letech odcházejí... Nevidím přicházet kolegy, kteří by byli zkušení a vytvářeli to, co je pro bádání klíčové, a to je debata... Chybí kvalitní badatelské prostředí,“ podotýká a dodává, že nejvíce jsou vidět vydané knihy a práce lidí, kteří v ÚSTRu pracují od začátku.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Petr Blažek se mimo jiné vrátí ke sporům, které měl s novým vedením ústavu, i ke konkrétním vyjádřením kolegů, kvůli kterým je se svým zaměstnavatelem stále v rozporu. Dotkne se i plánovaných oslav 30. výročí sametové revoluce.
Související
-
O svazky StB se zajímala jen ČSSD. Ptali se mě, jestli je v archivu něco na Babiše, tvrdí Žáček
Po vzniku vlády Bohuslava Sobotky se prý sociální demokraté exředitele ÚSTR ptali, zda v archivu není něco na Andreje Babiše. Svazky StB také využívali ve stranickém boji.
-
Vadí mi ohýbání faktů a falšování dějin, říká historik Kudrna
Pro historika Ladislava Kudrnu, který svým zaměřením pokrývá období komunistického režimu a jeho represí, měli rodiče připravenou kariéru v průmyslu.
-
Totalitní režim vždycky ničí elity, říká dokumentarista Miloš Doležal, autor knihy Čurda z Hlíny
Knihu o antihrdinech protektorátu uvedl Miloš Doležal v brněnském klubu Skleněná louka. Poslechněte si záznam.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
