Do KSČ jsem vstoupil v době, kdy už jsem o tom silně pochyboval, vzpomínal historik Robert Sak
Významný český historik, spisovatel a vysokoškolský pedagog Robert Sak se specializoval na české politické, společenské a kulturní dějiny 19. a 20. století. Původně archivář v Třeboni a do roku 1968 redaktor a šéfredaktor jeho českého nakladatelství Růže pracoval po celá 70. a 80. léta jako dělník v českobudějovické slévárně. Svůj pozoruhodný životní příběh odvyprávěl v roce 2002 publicistovi Milanu Hanušovi pro pořad Pamětníci.
„Narodil jsem se bývalém Sovětském svazu, v Charkově. Můj otec byl modelář, vysoce kvalifikovaný dělník. Ale byl často nezaměstnaný. Byl komunista, jeho otec byl dokonce zakládající člen komunistické strany v Rokycanech,“ vrací se Sak ke svým kořenům.
„Tehdy se otec přihlásil jako dělník do velké továrny na traktory, kterou stavěli v Charkově. Odjel tam svobodný a zamiloval se do Ukrajinky z Oděsy. Já ale o své matce moc nevím. Z fotografií je zjevné, že byla krásná.“
Čtěte také
Otec Roberta Saka si psal deník. „Byl naprosto upřímný. Je to obraz každodenního života na počátku třicátých let, na počátku stalinismu. Se vším, co k tomu patřilo, i s nezměrnou bídou.“
V lednu 1933, kdy se Sak narodil, panovaly v Charkově mrazy až 40 stupňů celsia pod nulou. Když mu bylo teprve šest týdnů, rodina se přestěhovala do Československa a Sakova matka se vzdala sovětského občanství, jinak by jí nedovolili vycestovat.
Rodiče se ale brzy rozvedli a malý Robert zůstal s otcem v Plzni, matku proto viděl už jen několikrát, naposledy v roce 1943 na své desáté narozeniny. „U nás v rodině se říkalo, že v roce 1945 odešla s nějakým ruským oficírem zpátky domů, ale jestli je to pravda, bůh ví.“
Jeho otec vstoupil do komunistické strany, ale zůstal vůči Sovětskému svazu kritický. „Když přišlo všechno to ‚Sovětský svaz, náš vzor‘, tak otec vždy mávl rukou, že mu nikdo nebude nic povídat, protože on tam byl,“ říká.
Čtěte také
Robert Sak se zprvu chtěl stát novinářem, ale po roce 1948 si to rozmyslel a nakonec se věnoval historii.
„Byly pro mě určující sympatie ke komunismu, ale moje představa vyla asi taková, jak si to zapsal můj otec do deníku: Až my budeme budovat socialismus, budeme to dělat úplně jinak,“ vysvětluje. Domníval se tehdy, že lze socialismus sblížit s demokratickým uspořádáním.
Do KSČ ho ale zprvu vzít odmítali s tím, že je moc velkým individualistou a intelektuálem. „Do strany jsem se dostal až v roce 1958, dva roky po škole, v době, kdy už jsem silně pochyboval,“ vysvětluje.
Po vystudování nastoupil do třeboňského archivu ministerstva vnitra, ale brzy přešel do českobudějovického nakladatelství Růže.
Poslechněte si celý životní příběh historika Roberta Saka.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
