Proč někteří odmítali roušky a očkování? Selhala důvěra veřejnosti v politiky, soudí bioetik Vácha

„Věda je to nejlepší, co máme v tuto chvíli v ruce. Viděli jsem to v přímém přenosu za covidové pandemie a doporučuji všem, aby spíš věřili tomu, co se píše v časopisu Nature nebo Science, než tomu, co říká vaše oblíbená zpěvačka nebo herec,“ radí duchovní.

Čtěte také

Prase je velká zkumavka, v níž se snadno smíchá ptačí chřipka s lidskou, varuje biochemik Konvalinka

Metodologie vědy je složená z pozorování, experimentu a z nich vycházející hypotézy. „Proto věřme vědě, protože o tuto metodologii se můžeme opřít.“

„Navíc my, kteří se zabýváme přírodou, máme výhodu, že nás příroda vždy z našich omylů vyvede, protože je objektivní a funguje.“

Věda není náboženství, které má dogmata, zatímco ve vědě je všechno zpochybnitelné. „Ale jak náboženství, tak vědu dělají lidé a ti jsou omylní. Nemusíme tedy něčemu absolutně věřit proto, že na to přišli sovětští nebo američtí vědci, ale opakuji, je to to nejlepší, co máme v ruce.“

Hermeneutika podezření

Proč ale vznikla nedůvěra v období pandemie SARS-CoV-2 vůči rouškám i očkování? „Co selhalo, byla důvěra, a to důvěra veřejnosti v politiky.“

Čtěte také

Všechny pandemie posledních staletí přešly ze zvířat. Zlepšeme život v chudých zemích a omezíme další nákazy, věří biochemik Konvalinka

„Filozofové tomu říkají hermeneutika podezření, kdy politik, když má tiskovku a něco řekne, tak se občan už ani tak neptá, co říká, ale proč to říká, tedy jaký vlastní a skrytý zájem tím asi sleduje.“

Když takový politik vyzve k nošení roušek, posluchač si myslí, že má firmu na roušky nebo je nalobovaný firmou, která je vyrábí. „A když politik řekne, aby se lidé nechali očkovat, tak v tom opět hledám nějaký skrytý zájem, tedy že má například akcie v dotčené farmafirmě.“

A přitom vakcinace nám pomohla od chorob, jako jsou neštovice, černý kašel, připomíná bioetik.

Odpor k vakcínám? Špatná metodologie a vyvrácená věda

„Celé to začalo tím, kdy v roce 1998 v časopisu Lancet vyšel článek, který dával do souvislosti autismus a očkování MMR (zarděnky, příušnice a spalničky). Článek byl po dlouhých 12 letech stažen, ale mezitím informace prosákly do veřejných médií, ačkoliv vědecky byla použita špatná metodologie.“

Čtěte také

Opravme jen to, co se pokazilo. Žádné vylepšování člověka, navrhuje pravidla editace genomu bioetik Vácha

„Z toho vyplývá vzkaz pro všechny vědce, kteří kdy budou mluvit v médiích: Dejte si extrémní pozor na to, co říkáte. Problém není v tom, že by vám lidé nevěřili, ale v tom, že vám uvěří.“

„Chceme-li zjistit nějakou pravdu o hmotném a měřitelném světě, tak čtěte časopis Nature nebo Science. A pokud se vám nechce číst anglicky, tak čtěte náš Vesmír, krásný vědecko-populární časopis, který přináší informace, kterým lze věřit.“

Naopak Vácha nedoporučuje číst dezinformační weby, ezoterické servery a podobně. „Tam ta šance, že se člověk dozví věc, která není pravda, je velmi, velmi, velmi vysoká.“

„Nikdo kolem neumírá, tak proč děti očkovat?“

Proč se ale očkování obecně stalo předmětem takového odmítání? „Když vzniklo za Louise Pasteura, tak to bylo pravé požehnání: najednou se ukázalo, že očkování funguje, děti přestaly umírat.“

Čtěte také

Nepředepsat antibiotika je dnes těžší než je předepsat automaticky, říká infektolog Trojánek

Ale dnes je populace proočkovaná velmi dobře a ty takzvané dětské nemoci, na které se dřív umíralo, už nejsou. „Takže si rodič řekne, proč bych do svého dítěte měl cpát nějakou chemii, když tu nikdo neumírá na nějaké spalničky nebo podobně.“

„Když si to řekne jeden rodič, tak lékař může pokrčit rameny a populaci to neohrozí, protože je proočkovaná a virus nemá kam skákat. Ale když by těch rodičů byly nějaké desítky procent, tak pak už je to problém,“ objasňuje význam kolektivní imunity získané očkováním Marek Orko Vácha.

Jak spolu souvisejí ideologie a věda? Co je dnes ve vědě považováno za neetické? Poslechněte si celé Leonardo Plus. Moderuje Lucie Vopálenská.