Dlouhověkost souvisí s aktivitou nervových buněk v mozku
To, jestli máme dlouhý, nebo krátký život, souvisí s aktivitou nervových buněk v našem mozku. Plyne to ze studie z Harvardu. V náš prospěch hraje zřejmě protein REST, o kterém se vědělo, že chrání stárnoucí mozek před demencí. Život nám nejspíš prodlužuje tím, že aktivitu neuronů tlumí.
Do nervových buněk – neuronů – neustále něco proudí, stejně jako z nich. Mezi neurony přitom putují elektrické signály, tedy zprávy o tom, co a v jakém množství do nich prošlo. „Receptor je brána v membráně, která se uzavírá a otevírá a umožňuje proudění iontů z mezibuněčného prostoru dovnitř,“ vysvětluje neurobioložka Tereza Nekovářová.
Čtěte také
V jádru nervových buněk stoletých lidí vědci našli mnohem více proteinu REST než u lidí, kteří zemřeli v 70 nebo 80 letech. Když byl činný, vznikalo méně proteinů, které zvyšují aktivitu nervových buněk. „Fungují jako stavební kameny pro receptory a pro určité další regulátory synaptické nebo neuronální aktivity,“ říká neurobioložka.
Recept proti stárnutí
Věda se zřejmě odjakživa snaží přijít na to, co oddaluje stárnutí. Buněčné biology přitom zajímají spíš životní strategie jednotlivých živočišných druhů, zvláště to, zda se rozmnožují snadno a rychle.
„Dlouhověké druhy mají poměrně předvídatelnou šanci na to, že jejich mláďata přežijí a dožijí se dospělosti. Proto si můžou dovolit začít později, starat se o mláďata, což ne každý živočich dělá,“ vysvětluje etolog a antropolog Jan Havlíček.
Čtěte také
Evolučně-biologická perspektiva, kterou zvolili autoři studie zveřejněné v časopise Nature, by podle něj mohla být inspirativní zvláště proto, že volí jiný přístup. „Jedná se o proces, který je zřejmě evolučně velmi starý. Vědci našli stejný mechanismus u háďátka, octomilky i u savců,“ upozorňuje Havlíček.
Spánek není klid
Úvaha, že stačí nervovým buňkám přidat protein REST, abychom nestárli, by byla nejspíš předčasná. Vědci upozorňují, že aktivita mozku není totéž jako aktivita osobnosti. „Navození spánku neznamená, že se vypne mozek, že vypnou neurony,“ vysvětluje Nekovářová. Podobně to podle ní funguje při meditaci.
Vědci proto zdůrazňují, že klíčem k dlouhověkosti je hlavně rovnováha. Je nutné, aby se nám v průběhu života střídaly v činnosti aktivní neurony a ty, které naopak aktivitu brzdí. „Třeba epilepsie je projev přehnané aktivity určitého ložiska neuronů,“ připomíná neurobioložka.
Poslechněte si celou Laboratoř, ve které neurobioložka Tereza Nekovářová, etolog Jan Havlíček a herečka Zuzana Vejvodová debatují také o tom, jak staré je u živočichů skupinové chování a jak čichové neurony usnadňují rozmnožování hmyzu.
Související
-
Nejde o to žít co nejdéle, ale co nejkvalitněji, říká o honu za dlouhověkostí biolog Petr
Proč lidstvo ještě neobjevilo to, po čem odjakživa pátrá, tedy elixír mládí? Je vůbec možné zastavit proces stárnutí? A dočkáme se přeci jen jednou omlazovací pilulky?
-
Krátkodobý půst prospívá tělu a oddaluje stárnutí
O sexuální aktivitě kvasinky, chvále hladovění a změnách barvy oceánu. Debatují neurofyziolog František Vyskočil, chemik Petr Klusoň, herec Igor Bareš.
-
Tempo mutací je u člověka pomalejší než u lidoopů. Na evoluci bylo méně času, tvrdí vědci
O vzniku života mezi hvězdami, klubíčkách nití a zpomalené evoluci Homo sapiens. Hosté: biochemik J. Konvalinka, buněčný biolog V. Žárský, herec L. Burian.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.