Dlažební kostky, bubínky a slzný plyn. Jaké byly protesty proti zasedání MMF v roce 2000?

14. říjen 2019

V českých médiích byste v roce 2000 nenašli většího strašáka, než byly protesty proti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze. Novináři a politici za doprovodu záběrů na cvičení bezpečnostních složek nabádali, aby se lidé v několika dnech na konci září schovali doma a nevycházeli. Jaké doopravdy byly protesty v září 2000 a proti čemu přesně demonstrující bojovali? I to jsme se rozhodli zmapovat v sérii Po sametu.

26. a 27. září 2000 Česká republika jako první z postkomunistických zemí hostila zasedání Rad guvernérů Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Proti těmto institucím a globalizaci do Prahy přijeli demonstrovat lidé z celého světa. Summit provázely protestní akce, během kterých došlo k několika střetům s policií. Pořádek v Praze zajišťovalo 11 000 policistů. Během nepokojů bylo zhruba sto lidí ošetřeno v nemocnicích, polovinu z nich tvořili policisté. Zadrženo bylo 900 lidí. Některé z případů měly soudní dohru a končily nejčastěji zákazem vstupu do země. Podle očitých svědků potyčky nebyly tak tvrdé, jak je vyobrazila média. Veřejnost poprvé od listopadu 1989 podporovala policejní zásahy proti lidem v ulicích. Češky a Češi po dekádě, kdy ve veřejném mínění převládal prokapitalistický pohled na svět, problémy, na které upozorňovali demonstranti, zřejmě nechtěli přijmout.

Stojíme u Kongresového centra, do kterého se před devatenácti lety sjeli finančníci z celého světa. Mezi protestujícími byl tehdy i Michal, který tu teď kouří s černými brýlemi na očích a kouká se na Nuselský most. „Támhle na druhé straně to bylo zabarikádovaný,“ ukazuje. „Začalo se to tam shlukovat ze všech stran. Tam jsem přišel, byli tam lidi s trumpetami a transparenty. Asi po půl hodině mi přišlo, že se tam nic neděje, tak jsem se vydal dolů po schodech, tam šla už druhá skupina, která narazila na zátarasy. Tam už jsem viděl lidi s tyčemi, molotovovými koktejly,“ vypráví. „Za nimi ale šlo asi pět tisíc lidí, kteří ozbrojení nebyli, měli bubínky. Po chvíli se začaly vytrhávat dlažební kostky. Lidi na to koukali z okna jako na tenis,“ vzpomíná na akci, kterou policejní složky krotily slzným plynem nebo vodními děly. „Cítil jsem ten slznej plyn, ten byl cítit všude. Ale žádným pendrekem jsem nedostal, držel jsem se u normálních lidí, kteří byli vzadu,“ dodává.

Z archivních záznamů se dozvídám, že vzduchem létaly dlažební kostky a část protestujících ničila zaparkovaná auta. „Při takových akcích se s tím bohužel musí počítat. Neztotožňuju se s tím, ale taky sem přijeli úplně jiní lidi, byly tu přednášky a semináře, koncerty,“ popisuje Michal a jeho slova doplňuje politolog a sociolog Ondřej Císař. „Proudů a organizací tam bylo více, nejen politické. Byly tam i nadace a charity, kterým šlo například primárně o odpuštění dluhu třetího světa. Protestující se byli schopni shodnout na tom, že stav globalizace světa je nepřijatelný, nebyla tam ale sjednocující vize, co by se mělo stát,“ vysvětluje. Byla tedy panika předcházející demonstracím zbytečná? A měly pražské protesty nějaký hmatatelný výsledek?

Na to se pokoušíme odpovědět v pátém díle podcastové série Po sametu. Kromě procházky po Vyšehradě s protestujícím Michalem v něm uslyšíte vtipné i dramatické archivní záznamy, doplněné názory odborníků. Poslechněte si celou epizodu o protestech proti zasedání MMF v roce 2000 a pro ještě hlubší vhled si dejte i rozhovor se sociologem Ondřejem Císařem a bezpečnostním expertem Zdeňkem Kalvachem.

V podcastové sérii Po sametu zkoumáme deset zásadních polistopadových milníků, které formovaly naši současnost. Vracíme se na místa, kde konkrétní události probíhaly, hovoříme s lidmi, kteří byli jejich součástí. Podcastem provází Vítek Svoboda a o dvě dekády zkušenější Lucie Vopálenská, tedy novinářka, která události zažila, a moderátor, který se na ně díval dětskýma očima. Poslouchejte deset příběhů, které ovlivnily dobu, ve které žijeme, na wave.cz/posametu. Přihlaste se k odběru podcastu na wave.cz/podcasty.

autoři: luv , vis
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.