Divadlo bylo pro nás hrad, kam jsme se schovávali před realitou, vzpomíná bývalý tanečník Michal Caban
Spolu s bratrem Šimonem založil Michal Caban v 80. letech taneční skupinu, respektive Baletní jednotku Křeč. Dnes je režisérem a radním Prahy 1 zvolený za iniciativu občanů My, co tady žijeme. Hrdý je na svou funkci ceremoniáře: „Jedna z mých nejdůležitějších pracovních činností je Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (MMF). Na konci se předávají ceny, to mám na mysli. V minulosti jsme dělali taky ceny Anděl, Českého lva a podobně.“
„Ceremonie, jako je předávání cen, pochází už z dob Rudolfa II., který vždy měl na různých slavnostech ceremoniáře – a to slovo se mi líbí,“ vysvětluje.
Čtěte také
MMF Caban považuje za největší kulturně-společenskou událost v Česku, není to podle něj jen komerční projekt:
„Nezastírám, že jsme se s bratrem věnovali komerci, třeba prezentaci různých aut, výrobků nebo společenský večerů firem. V naší činnosti se to ale velmi dobře doplňuje, protože si na komerční akci máte možnost leccos vyzkoušet třeba i proto, že na to je dostatek financí. Takže pak takový nápad můžete využít v nekomerční sféře. Karlovy Vary, které jsou pro nás největší výkladní skříní, považujeme za velmi intenzivní kus umění nebo kultury, kterému jsme se mohli prezentovat.“
Ceremoniář ve Varech
Bratři Cabanové se starají o to, aby se na festivalu a dalších přehlídkách odevzdaly ceny, uvedli ti správní hosté, aby moderátor věděl, co a jak půjde za sebou a podobně, přibližuje práci ceremoniáře Caban:
„Každý ročník taky uvádíme scénickou akcí, která někdy vychází z grafiky festivalu, někdy z významné události. Je to scénická akce, pro kterou odvádíme choreografii i třeba pěti až třináctiminutovou audiovizuální záležitost. To, na co divák většinou těší a čeká, s čím zas přijdeme. A teď to je asi to nejzajímavější,“ popisuje.
Bratři Cabanové pracovali třeba na prezentaci Českého národního dne na EXPO 2010, UEFA Supercup FC Bayern-Münich, podíleli se na akcích Chelsea FC nebo na novoroční show na Maledivách.
Divadlo a realita
Když se má Michal Caban ohlédnout za svým dětstvím, říká: „Hudba nás s bratrem vždy bavila, bavil nás i tanec. Měli jsme to po mamince, která byla v mládí velká tanečnice, dělala společenský tanec dokonce soutěžně. To jsme si asi tehdy neuvědomovali, prostě nás to bavilo, protože to byl dobrý způsob vyjadřování.“
První celovečerní představení udělali bratři v roce 1984 a jmenovalo se TV 20 10. „Byla to doba hlubokého komunismu, nebyla tady televize z ciziny, takže jsme si v divadle dělali to, co jsme dělat chtěli. Vždy jsme říkali, že divadlo bylo hrad, kam se schováváme před realitou,“ uzavírá.
Celé Hovory si poslechněte v audiozáznamu, ptal se David Šťáhlavský.
Související
-
Svoboda nám pomalu a plíživě mizí. Ti mistři, co ji omezují, to bohužel umí dost dobře, míní Caban
Karlovy Vary žijí už 54. mezinárodním filmovým festivalem. Na účastníky čeká netradiční projekt Moje svoboda. 30 let svobody pohledem 30 autorů a 30 minutových filmů.
-
Šimon Caban: Někdy je potřeba sáhnout k výchovné facce i v mezinárodních vztazích
Architekt a scénograf Šimon Caban se v poslední době věnuje také divadelní režii a baví ho hledat prostředky a témata, kterými oslovuje publikum...
-
Odvaha zkusit dělat něco jiného, o tom je hra Moje tango, říká Šimon Caban
Známe ho jako scénografa, režiséra, spolutvůrce nápaditých scénických akcí, barvitých událostí, předávání cen, pak je ovšem také architektem. Jeho jméno zní Šimon Caban.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
